Na Jadranu dosahuje výška přílivu kolem 1 metru na severu u Istrie a Benátek. V Bretani nedaleko St.Malo je extrémné rozdíl hladin 13,5 metru. Kde je největší příliv na světě a kolik to dělá?

Často slýcháme postesknutí: „K čemu mi je hloubkoměr, když ukazuje hloubku pod lodí? Proč neukáže, jaké je hloubka před přídí?“ I takové hloubkoměry existují, mají ale smysl?

Modrožlutá bóje se žlutým křížem jako vrcholovým znakem. Co taková bóje, o které jste se nejspíše neučili, znamená? Na co je třeba si dát pozor?

Víte, že ostrov je vysoký 100 metrů. Z jaké vzdálenosti ho můžete zahlédnout? Zkuste tipnout 10, 20, 30 mil?

Plujete na stoupačku k cípu ostrova, který potřebujete obeplout. O kolik je třeba vyostřit, aby obeplutí ostrova vyšlo a nesnesl vás vítr? Jako pomůcka vám stačí prsty vaší ruky.

Určíte si polohu dvojicí náměrů. Protnou se vám. Přepočítáte, vynesete do mapy a po dvaceti minutách usilvné práce fanfáry hrají. Vím přesně, kde jsem (správně by bylo, kde jsem byl). Vím, že mělčina je daleko. Nejsem však ve skutečnosti blíže, než si myslím?

Plujete kurzem přímo na cíl. To je to nejlepší, co můžete udělat. Jak moc se  prodlouží vaše plavba, pokud kormidelník nebude držet přesný kurz, nebo dokonce budete muset křižovat proti větru?

Hloubkoměr na palubě jachty nám ukazuje nějakou hloubku. Je ta hloubka správná? Je měřená od hladiny, od kýlu, od sondy nebo bůhví od čeho? Hloubkoměr dodává informace, na které se spoléháme. Mnohdy téměř slepě. Můžeme těmto informacím věřit?