Marijina konoba
Nedaleko Sobry na severním pobřeží Mljetu leží v malebné zátoce vesnička Prožurska luka. Zátoka je kryta trojicí ostrůvků. Za nimi, od zbytku vesnice oddělena malým poloostrovem, je schována restaurace Marijina konoba. Snadno poznáte, že jste správně. Kaktusy tyčící se do výše jak v mexické poušti nikde jinde neuvidíte.
Pozor u mola
Restaurace má v zátoce několik bójí a místa pro jachty jsou i u nábřeží. Protože zde není velká hloubka, je lepší na plachetnici k nábřeží zajíždět přídí. Místo, na kterém restaurace leží, je neopakovatelné. Terasa je otevřena do východní části zátoky, která patří pouze k tomuto domu. Je zde klid, výhled na trojici ostrůvků kryjících zátoku a přes Mljetský kanál na nedaleké pobřeží Pelješacu.
Restaurace funguje již od osmdesátých let. Nejprve se zde vařilo jen pro hosty v apartmánech, ale postupně z malé kuchyně vznikla vyhledávaná restaurace. Specialitou místní kuchyně jsou pokrmy připravované v peci. Jak se chorvatsky řekne „u krušnoj peći“. Čtyři pece jsou za domem připravené na služby hostům.
Meso u krušnoj peći
Foto Pavel Nesvadba/sailingphotogallery.com
Ryba na grilu je vždy jen rybou na grilu. Toto je něco jiného.
V pecích se připravují ryby, ale také maso z místních zdrojů. Může to být například kůzle donedávna se pasoucí na ostrovní vegetaci, nebo langusta z vod v okolí ostrova. Pokud byste hledali něco, čím je restaurace výjimečná, pak jsou to právě tyto pece, ve kterých pokrmy získávají svoji ojedinělou chuť. Při pečení se nešetří vínem, místními bylinami, ale ani zeleninou. O úspěchu tohoto způsobu přípravy je přesvědčeno mnoho hostů, kteří se do konoby stále vracejí.
Je tu ještě jedna místní specialita. Tou je olivový olej, ze který získává Nikola Belin pravidelná ocenění. Olej se používá například i k nakládání sýra. Je to další místní zvláštnost. Můžete si ji vyzkoušet před jídlem jako zajímavý předkrm.
Bohatý stůl
Foto Pavel Nesvadba/sailingphotogallery.com
Směs studených předkrmů na začátek.
V Marijině konobě jsme ochutnali směs studených předkrmů. Z moře pocházely slane sardele, marinirani inčuni, nakádané krevety, nakládaná plava riba a vynikající salata od hobotnice. Dále byly k dispozici nakládané papričky plněné inčunima, drniški pršut a kozí sýr. Z teplých předkrmů bylo připraveno rizoto crni rižot s kaparima. Trochu řidší, než je běžné, ale to je místní zvláštnost. Zvláštním předkrmem byly gratinované ústřice ze Stonu s petrželí, česnekem, olejem a zasypané parmazánem. Zde by se dalo říci, že zajímavá chuť ústřice se zde ztrácí pod nánosem zbytečného balastu.
Následovaly dva hlavní chody, oba z místní pece. Nejprve ryba. Částečně pečená i vařená ve slušné dávce vína spolu s brambory, rajčaty, cibulí a samozřejmě s dávkou místního koření. Druhou specialitou z pece bylo kůzle. Se šalvějí a rozmarýnem, s brambory, které nasály šťávu z masa, pečenému s česnekem.
Vynikající večeře složená z mnoha místních specialit byla doplněna čokoládovým dortem a semifredem s amaretem na závěr.
Restaurace Marijina konoba je výborně dostupná z Dubrovníku, nebo naopak při plavbě do často navštěvované perly Jadranu. Z Dubrovnického přístavu Gruž je to jen 19 mil. Nepatří k levným restauracím, ale kromě skvělého místa a výborné kuchyně tu byl vždy k dispozici i internet pro hosty. A k tomu se váže i jeden problém, se kterým se musí majitelé restaurace potýkat. Aby byl internet dostatečně rychlý pro všechny návštěvníky, bylo třeba zvolit velmi rychlou, a tedy i drahou verzi připojení. Ta však je zapotřebí jen pro 4 měsíce v roce. Když se Ana Belin snažila dohodnout s operátorem, na snížení ceny v měsících, kdy je hostů málo nebo žádní, neuspěla. Operátor to má jasné. Všechno, nebo nic. Jednou potřebujete rychlá data, vždycky máte rychlá data. A plaťte!
Něco z historie ostrova
Dnes zpola zapomenutý ostrov Mljet má za sebou bouřlivou minulost. Historie se přes 37 km dlouhý ostrov divoce přelévala a nebyl ušetřen ani událostí, které se děly na pobřeží. Ilirové, Řekové, Římané, Slované, Italové… Lidé přicházeli a odcházeli.
Ilirové na ostrov přišli poprvé již před 4000 lety. Šlo o kmen Ardijejců, kteří se brzy stali obratnými námořníky. Malé a hbité lodě, které stavěli, se podobaly lodím Liburnů ze severní Dalmácie. Na ostrov se dostali v jeho střední části ze zátoky Prapratna na Pelješacu. Stopy prvního osídlení se na Mljetu našly v Sobře a v Okuklje. Výhodou pro osídlení byla úrodná půda v poljích a zdroje pitné vody v blatinách. Stavěli si kamenné stavby a jednotlivé rody, rozeseté po ostrově, spolu válčily. Svědčí o tom zbytky ilyrských pevnůstek.
Řekové ostrov používali jen jako zastávku na svých plavbách dále na sever. Jejich amfory a vraky lodí se našly v přístavech Okuklje, Sobra a Polače. Římané získali vládu nad ostrovem a okolím v roce 167 př.n.l. poté, co porazili ilyrského krále Gentia. To ale Ilyrům nebránilo v pirátských útocích na římské lodě. Až císař Augustus dokázal s ilyrskými útoky zatočit.
Výjimečná římská stavba
Ze 3. století pochází opevněný palác postavený ve vesničce Polače na severozápadě ostrova. Jde o třetí nejzachovalejší římskou stavbu v Chorvatsku. Stavitelem byl Agésilas z Anazarbu, který byl zřejmě na ostrov poslán do vyhnanství císařem Septimiem Severem. Kromě paláce se zachovaly zbytky dvou ranokřesťanských bazilik, zbrojnice, skladišť a mol, ke kterým se vyvazovaly římské galéry. Archeologický průzkum dokazuje, že palác sloužil ještě v raném středověku jako hrad.
Římské osídlení ostrova byla nakonec vytlačeno Slovany. Římská nadvláda nad ostrovem trvala dlouhých 800 let a nejdéle se udržela na západě ostrova v Polače. Slované přicházejí v 7. – 8. století e jejich první vesnice vzniká nad dnešním městečkem Maranovići. Později se spouštějí do zátoky Okuklje. Druhou slovanskou osadou bylo úrodné Babino Polje a dále Blato. Pro Slovany živící se zemědělstvím byla rozhodující úrodná půda. Na konci 10. století se Slované pouštějí do rozhodující bitvy s Římany na západě ostrova v Polače. Slované vítězí, římské osídlení končí.
Pro další rozvoj ostrova byl důležitý řád benediktýnů, kteří se na ostrov dostali v polovině 11. století a později zde na ostrůvku uprostřed Velkého jezera v západní části ostrova, postavili klášter s kostelem Svete Marije. Klášter i s kostelem je dodnes cílem návštěv většiny návštěvníků ostrova.
Kontakt
marijina.konoba@gmail.com
Tel: 020 746 113
Mob: 098 728 567
4929