Přístavní manévry červená
× Search
Plavba v mlze - 2. díl
Daniel Vodička

Plavba v mlze - 2. díl

Asi největším pomocníkem pro plavbu v mlze je radar. S jeho pomocí jsme nejenom schopni určit s dostatečnou přesností svoji polohu, ale rovněž detekovat přítomnost dalších plavidel. Znalost správné obsluhy a nastavení platí u tohoto zařízení dvojnásob.

 

Zastavme se nyní na chvilku právě u radaru a zopakujme si několik zásad pro jeho správné nastavení. 

Před samotným „vyladěním” obrazu nastavte radar na střední, nebo také nejčastěji používanou vzdálenost (většinou 3-6 Nm) a hodnoty Sea Clutteru i Rain Clutteru ustavte na nulu. Pokud je váš radar vybaven funkcí IR, měli byste ji rovněž vypnout. Poté postupně nastavujte následující funkce: 

1) Jas a kontrast – monitor by měl být nastaven tak, aby neoslňoval ale na druhou stranu aby na něm byla jasně čitelná echa.

2) Gain (zesílení, nebo také „citlivost”) – postupně zvyšujte hodnotu gain až do momentu, kdy se na monitoru objeví vlastní šum, poté gain nepatrně potlačte zpět. (Šumy vlastního radaru se na obrazovce projeví jako slabé zrnění po celé ploše monitoru).

3) Tunning (ladění) – podobně jako u rádia tato funkce dolaďuje frekvenci přijímače k frekvenci vysílaného radarového signálu. Správné doladění je nejlépe ponechat režimu „AUTO”. Pokud váš radar tento režim nepodporuje, případně chcete doladění provést ručně, doporučuji pomalu zvyšovat/snižovat hodnotu této funkce až do maximální výchylky ukazatele ladění (většinou jím bývá lišta nebo spíše pruh na okraji monitoru)

4) Sea Clutter, Rain Clutter (potlačení rušivého odrazu od vln/deště) 

a. Sea Clutteru se používá k potlačení odrazu radarových paprsků od vln poblíž vaší lodi. K „vyčištění” takto zarušeného obrazu pomalu zvyšujte hodnotu nastavení Sea Clutteru. Nesmíte ovšem zapomenout, že tato funkce nepotlačí jen nežádoucí echa od vln v okolí, ale zároveň všechna slabá echa od bójí, malých lodí případně i blízkého pobřeží. Regulace této funkce je tedy poměrně ošemetnou záležitostí – Její hodnota by měla být nastavena dle konkrétních podmínek tak, aby těsně kolem vaší lodi nepatrné množství odrazů od vln přeci jen zůstalo, podobně jako u vlastních šumů v případě ladění funkce Gain.
b. Rain Clutter slouží k eliminování odrazu od atmosférických srážek a nízké oblačnosti. Pro jeho nastavení platí podobná zásada jako u Sea Clutteru – OSTRAŽITĚ! V případě mlhy není třeba tuto funkci používat, jelikož jsou její částečky natolik drobné, že nedokáží vyvolat rušivý obraz.

5) IR – Interferention Reject (odfiltrování rušení jiných radarů pracujících v okolí). Tato funkce má pouze dvě možnosti volby – zapnuto nebo vypnuto. Pokud zrovna neprovádíte ladění Gainu, doporučuji ponechat IR zapnutý.

Další věcí důležitou pro snadnou a správnou interpretaci radarového obrazu je vhodné nastavení orientace zobrazování (orientation), prezentace zobrazování (presentation) a rozsahu (range). 

Výběr orientace radarového displeje závisí hlavně na oblasti, ve které se pohybujeme a účelu, ke kterému je radar právě používán. V zásadě existuji dva základní režimy: směrově stabilizovaný “North-Up” a “Course-Up”, a nestabilizovaný “Head-Up”.

Pro plavbu dále od pobřeží a navigaci (určovaní pozice z radarových náměrů a vzdáleností) je vhodné nastavení North-Up (osa radaru je shodná se zeměpisným poledníkem). V tomto režimu je orientace radarového obrazu stejná, jako na mapě. Pro plavbu úzkými kanály či navigaci těsně při břehu je přehlednější tzv. Head-Up (osa radaru se pokrývá s osou lodi). Třetí možností bývá režim Course-Up. Ten je vhodný pro posouzení rizika srážky a plánování případného antikolizního manévru. Jak název vypovídá, pokrývá se v tomto režimu osa radaru s aktuálním kurzem. 

Uvedená doporučení jsou samozřejmě orientační – každému může vyhovovat jiná orientace obrazu. Chtěl bych pouze varovat před použitím nestabilizovaného zobrazování „Head-Up” pro účely navigace a posuzování kolizních situací – V tomto režimu jsou totiž náměry brané jako relativní, tedy vzhledem k ose lodi. Pro přepočet na skutečné náměry, a tedy možnost vykreslení do mapy je třeba je přičíst k aktuálnímu kurzu. V tomto místě však nastává kámen úrazu – málokterý kormidelník je schopen udržet kurz s přesností vetší než ± 5 stupňů, o rozbouřeném moři nemluvě. Vezmeme-li v úvahu rozptyl každého náměru 10°, dostáváme se k chybě, díky níž se naše měření stává de facto nepoužitelným.

Režim prezentace zobrazování doporučuji pro jednoduchost a přehlednost používat tzv. ”RM” (Relative Motion - radarový obraz se pohybuje vzhledem k lodi), který umožňuje poměrně snadné posouzení rizika srážky (náměr na objekt se nemění, vzdálenost se zmenšuje).

Nastavení vzdálenosti, na jakou chceme pomocí radaru ”vidět”, závisí rovněž od dané situace. K jednomu z opomíjených kriterii patří riziko setkání s rychle se pohybujícími plavidly. Založme např., že máme radar nastavený na vzdálenost 3Nm a na okraji monitoru se nám zhruba před přídí objevilo echo od lodi plující rychlostí 20-ti uzlů směrem k nám. Naše vlastní rychlost je 6 uzlů. Z výše uvedeného si můžeme snadno dopočítat, že k míjení či připadné kolizi dojde za 6 min 55 s! Za necelých sedm minut nedokážeme většinou ani přesně určit riziko srážky a provést případný úhybný manévr. Zvažte proto důkladně, kde se pohybujete a ”odskočte si” občas na vetší vzdálenosti.

V poslední době se začínají i na jachtách objevovat radary s funkcí MARPA (Mini Automatic Radar Plotting Aid). Tato funkce umožňuje automatické sledování označených cílů a vyhodnocování jejich kurzu, rychlosti, CPA (Closest Point of approach - vzdálenosti do bodu minutí) a TCPA (Time to Closest Point of approach - času do okamžiku minutí). Odpadá při tom zdlouhavé rýsovaní radarových nákresů, na které není na malých lodích většinou čas ani prostor. Pokud tedy uvažujete o koupi radaru na svou vlastní loď, vřele doporučuji pořídit si radar vybavený touto funkcí.

V souvislosti s radarem bychom se ještě měli zmínit, jak jsme my, coby malá plavidla, vidět na radarech velkých lodí. Stručně řečeno, mizerně! Velké lodní radary pracují sice s více než desetinásobnými výkony, nicméně schopnost detekce malých cílů není dokonalá. Vzhledem k materiálům, ze kterých jsou často naše jachty postaveny a jejich výšce nad hladinou, nepředstavují ani pro velký radar žádný skvělý cíl. Nepodceňujte proto úlohu radarových odražečů a zároveň nepřeceňujte detekční schopnosti velkých obchodních lodí.

Vytisknout
2261
Na horu