Pirátství u Somálska ovlivňuje světový námořní obchod a námořní jachtaře obzvláště. Klasická trasa kolem světa pasátovou oblastí je uzavřena. O problémech pirátství jsme si povídali s kapitánem Ctiradem Pacákem.
Velká část světového námořního obchodu dnes proplouvá vodami, které jsou ohroženy činností somálských pirátů. Chlapci na jednoduchých lodích dokážou způsobit problémy rejdařům z celého světa, kvůli jejich akcím zasedá i organizace Spojených národů.
Pro jachtaře je problém ještě výraznější. Na svých pomalých lodích jsou snadnou kořistí, pirátským útokům se jachtaři nejsou schopni bránit. Poslední dění navíc ukázalo nárůst rizika pro rekreační plavbu v oblasti. Britští manželé Chandlerovi strávili v zajetí v Somálsku 217 dní, ale na rozdíl od čtyřčlenné posádky americké jachty Quest ještě mohou mluvit o štěstí. Pirátský atak na jachtu Quest nepřežily dva americké manželské páry, které byly při vyjednávání pirátů s americkými vojenskými silami zastřeleny. Budeme-li mluvit o všech lodích obecně, za poslední rok bylo u Somálska ohlášeno 286 pirátských útoků. 67 lodí bylo zajato, jejich posádky čítaly 1130 námořníků. Ještě nyní je v držení pirátů 714 námořníků na palubě 30 lodí, které kotví u somálských břehů.
Zranitelná námořní doprava
Ctirade, jak je možné, že dnes dokážou poměrně primitivně vybavení piráti zasadit citelnou ránu celému světovému obchodu?
Problém má několik příčin. Obchodní lodě jsou pro piráty poměrně snadnou kořistí. Posádky lodí jsou dnes minimální a obchodní lodě nesmějí být ozbrojené, jinak by podle mezinárodní úmluvy OSN o mořeském právu (UNCLOS) ztratily právo svobodného tranzitu. Oblast postižená pirátstvím je poměrně veliká, lodě tedy musejí dlouho plout v režimu plné pohotovosti. Pirátské čluny jsou přitom malé a obtížně zachytitelné na radaru. Proto jsou v noci piráti schopni zaútočit nečekaně. Jádro problému je však jinde. Je jím nefungující stát v Somálsku. Somálsko je již mnoho let zemí v podstatě bez vlády a piráti jsou doma v bezpečí. Mohou si proto dovolit brát do zajetí rukojmí a žádat výkupné. Doma jim nehrozí žádné nebezpečí.
Dříve se však piráti objevovali i v jiných oblastech, například v jihovýchodní Asii v Indonésii. A tam byla situace jiná než v Somálsku, ne?
Ano, ale také se v této oblasti podařilo pirátství výrazně omezit. Mimo jiné díky fungujícím státúm v oblasti a dohodám o jejich spolupráci v boji proti námořní kriminalitě.. Ale i původně byla pirátská činnost v oblasti jiná, než je tomu dnes na severozápadě Indického oceánu. Nebrali se rukojmí, jen se rychle vykrádaly lodě. Piráti vzali cenné věci a rychle zmizeli.
Jak s piráty bojovat
Mohly by posádky obchodních lodí s piráty účinněji bojovat i bez použití zbraní?
Ano je to do určité míry možné, je mnoho pasivních opatření, která nebezpečí ze strany pirátů výrazně omezují. Existují i různé technické prostředky bránící pirátům dostat se na plaubu lodi. Potíží jsou však u takových prostředků finance. Každý rejdař šetří náklady a ochranná opatření jsou drahá. Drahé je také rizikové připojištění, v některých případech se platí posádkám lodí i speciální bonusy. A tak řada dopravců odmítá do oblasti plout nebo se znova volí cesta kolem Afriky, což však dopravu na relaci Evropa – Asie extrémně prodražuje Pokaždé je otázkou, jestli spíše riskovat, nebo utratit více peněz za obranu.
V oblasti však přeci operují vojenská plavidla. Ta by mohla atakům pirátů zabránit, ne?
Ano, na místě je několik desítek vojenských plavidel. Operují v rámci Combined Task Force 151 a evropské operace Atalanta. Jde sice o poměrně značné síly, jejich úkol je však mimořádně obtížný. Jde doslova o hledání jehly v kupce sena. Musejí hlídat tisíce čtverečních kilometrů oceánu. To je nesplnitelný úkol. Poněkud lepší situace je v samotném Adenském zálivu jsou dnes ustanovené doporučené trasy a organizují se dobrovolné konvoje. Lodím je také doporučováno přihlásit se do speciálního informačního systému. Ovšem tady se stále odehrává nejvíce útoků nebo pokusů o ně.
Ano, piráti jsou již dnes schopni zasahovat velmi daleko od somálského pobřeží. Jak je to možné, vždyť jsou známy jejich fotografie na malých otevřených člunech. Na nich se přece nemohou vydat tak daleko?
Do samotných pirátských akcí se sice zapojují malé čluny, které znáte z fotografií, ale ty neoperují samostatně. Piráti dříve začínali útoky na rybářské trawlery, které ilegálně lovily v somálských vodách. Útoky na tyto lodě pokračují i dnes a piráti ukradené lodě používají jako mateřské lodě pro malé čluny, ze kterých pak útočí. A tyto trawlery jsou schopné plavby na volném oceánu pod dlouho dobu.
Pokud piráti používají malé čluny k útokům, musí být jejich činnost značně závislá na počasí, není tomu tak?
Ano je, samozřejmě. Klidné, bezvětrné počasí je pro piráty ideální. Jakmile se zvedne vítr a vlny, jejich situace se komplikuje. Pro velké lodě je paradoxně nejbezpečnější proplouvat oblastí za bouřlivého počasí.
Zabezpečení před útokem
Jaké lodě jsou nejzranitelnější?
Nejzranitelnější jsou samozřejmě lodě, které plují pomalu. Pohybují se v nebezpečné oblasti nejdéle a piráti je snadno dostihnou. Dalším faktorem je výška paluby. Opět zde platí, že čím je paluba lodi nižší, tím větší je nebezpečí úspěšného pirátského útoku. Turistické plachetnice jsou na tom v obou zmíněných parametrech velmi špatně.
Jak konkrétně se mohou velké obchodní lodě zabezpečit před útokem?
První je samozřejmě zodpovědné pozorování. Pokud si posádka lodi pirátského plavidla všimne včas, může reagovat. Jakmile se vytratí okamžik překvapení, je naděje pirátů na úspěch mnohem menší. Zodpovědné pozorování znamená především hlídání prostoru za zádí, odkud piráti nejvíce útočí. Jakmile jsou piráti odhaleni, je možné vyzkoušet různé metody. Často stačí dát vědět o tom, že o pirátech víme. Pokud na ně například v noci posvítíme reflektorem, již to může stačit k tomu, aby se stáhli. Dalším způsobem jsou požární hadice na palubě. Pokud je posádka schopna zasáhnout z úkrytu útočící piráty vodním dělem, i to může pomoci. Dále je to manévrování s lodí v plné rychlosti. Piráti lezou ze svých lodí na palubu po žebříku, pokud obchodní loď nepluje rovně, je jejich pozice ztížena. Další možností jsou žiletkové, nebo jiné ostnaté dráty na palubě. Existuje již nabídka sofistikovaných technických systémů ale zde se však již naráží na problém finanční. Zkouší se také odrazení pirátů nesnesitelným hlukem sirén.
Co když se piráti na palubu již dostanou. Je vše ztracené?
Ne, ani v tu chvíli ještě není celá věc ztracena. Posádka se musí schovat do míst, kam se za nimi piráti nedostanou a uvědomit o útoku vojenské síly v oblasti. Pokud se posádka nedostane do fyzického zajetí do doby, než se vojenské síly na místo dostaví, má ještě šanci, že bude rychle osvobozena.
Vyhnout se oblasti
Jak je to v nebezpečné oblasti s jachtami?
Organizace IMO a ISAF před plavbou oblastmi postiženými pirátstvím důrazně varují. Na nebezpečí upozorňuje i naše Ministerstvo dopravy. Jachty by se na severozápad Indického oceánu neměly vydávat. Pokud se jachtaři rozhodnou jinak, je třeba, aby o svých úmyslech uvědomili vojenské síly v oblasti a drželi se nahlášeného harmonogramu. Pokud vím, jachty se na cestu těmito vodami vydávají většinou v konvojích, které plují s tlumenými pozičními světly a zachovávají radiový klid. Minimálně jedna loď v konvoji bývá navíc vybavena satelitní komunikační technikou. I když nejsou známy případy, kdy piráti zaútočili na konvoj jachet, přesto jde o nebezpečnou oblast a je doporučeno se jí vyhnout.
Článek byl použit v časopisu Yachting Revue.
