Doba, kdy na moři jsme byli mimo dosah starostí a bez kontaktu s okolím, je pomalu pryč. Satelitní komunikace se stává základní výbavou mnoha jachet a šíří se podobně, jako před lety satelitní navigace.
Satelitní komunikace není jen nadstandardní nákladnou zbytností na lodi, ale také tím, co zvýší bezpečnost na palubě, zajistí přesné předpovědi počasí, umožní komunikaci s blízkými a řízení běhu věcí pozemských. Stává se stále častějším doplňkem jachet plujících po oceánech a je tedy dobré se na její možnosti podívat blíže.
Potřebujeme satelitní komunikaci?
Protože satelitní telefony určené pro lodě jsou dost drahé jak na pořízení, tak i na samotný provoz, je dobré si nejprve ujasnit, jestli satelitní telefon potřebujeme. K tomu musíme nejprve vědět, kolik času na lodi strávíme, v jaké lokalitě se budeme pohybovat a jaké plavby jsou naším cílem.
Můžeme si uvést tři příklady oblastí, které jsou nejčastěji našimi jachtaři využívané:
- Pokud máme svoji jachtu v Chorvatsku, nemá význam o satelitním telefonu uvažovat. K volání stačí mobilní telefon českého operátora, k připojení na internet je vhodnější operátor chorvatský. Signál je téměř všude a ostatní alternativy jsou dražší.
- Plujeme-li po celém Středomoří, dostáváme se často do oblastí bez signálu mobilních operátorů. Většinou však nejsme v oblasti bez signálu déle než 48 hodin. Kvalitní předpovědi počasí získáme na VHF. Pokud dáváme přednost předpovědím grafickým, ty si bez potíží můžeme stáhnout na více než 48 hodin dopředu. Jediným důvodem pro pořízení telefonu by tak byla nutnost být stále na příjmu.
- Zcela jiná je situace při plavbě na oceánu, kdy se dostáváme do míst bez pokrytí mobilními operátory na mnoho dní, či týdnů. V takovém případě je satelitní komunikace velmi cenným doplňkem.
Telefon, nebo internet?
Všechny satelitní telefony nabízejí i připojení na internet. Ne vždy je však tak rychlé jak bychom si představovali. Proto je třeba si ujasnit, jestli je pro nás důležitější samotné telefonování, nebo preferujeme přístup na internet. Spokojíme-li se pouze s přenosem hlasu, potom je pro nás nejlevnějším prostředkem s celosvětovým pokrytím síť Iridium, která však nabízí jen velmi pomalý přenos dat.
Iridium a Thuraya
Nejprve si probereme přístroje, které jsou vhodné především pro samotné telefonování. K dispozici jsou dvě sítě, americká Iridium a arabská Thuraya. Zatímco Iridium pokrývá celý svět, pokrytí Thurayi se omezuje zjednodušeně na svět arabský. Pokrývá sice Středozemní moře, velkou část Afriky, Austrálii, ale jen částečně Atlantický oceán, který je na pokraji pokrytí. (viz obr http://www.thuraya.com/en/article/thuraya-coverage.html)
Přístroje Iridium a Thuraya je možné použít pro stahování dat, jejich rychlost je však velmi nízká jen 1 kB/s. Proto jsou vhodné spíše jen pro stahování jednoduché pošty a případně meteorologických dat. Další nevýhodou příjmu dat přes Iridium je občasné vypadávání signálu, způsobené přelétáváním družic za obzor, při kterém si naše spojení předávají.
Tímto neduhem Thuraya netrpí, protože její družice jsou geostacionární.
.
Výhodou těchto dvou přístrojů je jejich nízká pořizovací cena a jednoduchá instalace. Přístroje vypadají jako starší modely mobilních telefonů. Přístroj Thuraya je možné zakoupit již za 15 000 – 25 000,- Kč bez DPH. Iridium je o něco dražší od 35 000 do 40 000,- Kč bez DPH. Cena hovorného je mezi 1-2 USD za minutu. V budoucnu se připravuje nová síť Iridium Next, která by měla přinést zlepšení služeb.
Inmarsat Fleet Broadband a BGAN
Pionýrem v satelitní telefonii byla společnost Inmarsat, která je dodnes jedničkou na lodním trhu. Na rozdíl od satelitního systému Iridium používá geostacionární družice a ke svému povozu potřebuje směrové antény. Na moři jsou k tomu zapotřebí satelitní antény gyroskopicky vyvažované, které dokáží udržet směr na družici i na rozbouřené hladině. Jde o dobře známé kupole různých velikostí, podle typu přístroje. Ideálním řešením je pro nás dnes systém nazvaný Fleet Broadband, který je uzpůsoben pro použití na palubách jachet. K dispozici jsou dva modely FB 250 a FB 500. Liší se velikostí antény a rychlostí přenosu dat. Anténa přístroje FB 250 není veliká, jde o kupoli o průměru cca 25 cm. Uvnitř je uschována gyroskopicky stabilizovaná anténa. Pokud máme kam na lodi anténu umístit, není instalace systému složitá. Také připojení se na internet je velmi snadné a nezaskočí ani nás, kteří nejsme s počítači nijak zadobře. Spolehlivý systém zajišťuje přenos dat rychlostí až 284 kbps. Klady tohoto systému však vyvažují i dva zápory. Cena přístroje se bez DPH pohybuje kolem 220 000,- Kč. Pokrytý je celý svět, kromě polárních oblastí. Satelitní přenos je účtován za přenesená data.
Levnější možností satelitního spojení je Inmarsat BGAN. Jde o zařízení, které není navrženo pro použití na moři, ale na pevnině. Přesto je často na moři používáno. Zařízení pracuje se stejnými satelity jako Fleet Broadband, ale nemá gyroskopicky směrovanou anténu. Anténa BGANu je pevná a musíme ji na družici sami nasměrovat. Proto se příliš nehodí pro použití na lodích. Ve vlnách budeme hledat satelitní signál jen obtížně. Anténa může být od samotného přijímače oddělitelná, nebo jsou obě tyto části v jednom celku. Vše je utěsněno i proti vodě, je tedy možné anténu na lodi vytáhnout na palubu. Za dobrého počasí se nám nejspíše bude dařit satelitní signál velmi dobře zachytit. Na vlnách se můžeme proklínat, že jsme nezvolili dražší řešení. Velikým plusem zařízení BGAN je jeho cena která se pohybuje od 40 000,-Kč bez DPH.
Ceny volání z obou přístrojů Inmarsat jsou přibližně stejné, na pevnou linku je to cca 1,10 USD za minutu. Rozdílné jsou ceny za připojení k internetu. Zatímco BGAN začíná u tarifu, za který platíme 43 USD měsíčně s cenou 8,56 USD/1MB, u Fleet Broadband zaplatíme za stejné množství dat 12,35 USD. Není zde však nutné platit žádný měsíční poplatek. BGAN navíc umožňuje i využití předplacených karet.
válí nevyužitý v polici. Podrobný popis zde http://www.satelitni-telefon.eu/