Nerad poslouchám sprosté nadávky na vysoké ceny v Chorvatsku a na to, že placený je již i vzduch, který v této zemi turisté dýchají. Není to naše země, ale země Chorvatů a je tak jejich věcí, jak se rozhodnou její potenciál využít. Rozhořčovat se nad tím, jak si takové ceny mohou dovolit, je nesmyslné. Znovu zdůrazňuji, že je to jejich země a oni tedy určují pravidla, na která my buď přistoupíme, nebo nikoliv. Pokud nepřistoupíme, musíme si vybrat na dovolenou jiné místo.
To nám však nijak nebrání v tom, abychom se nad cenami v jadranském jachtařském ráji nepozastavili a neporovnali je s cenami v jiných lokalitách. Někdy jsou mimořádně vysoké a někdy nad jejich logikou bohužel zůstává i rozum stát.
Ceny v marínách pravidelně rostou již od doby, kdy Chorvatsko převzalo nad svým pobřežím vládu. Zpočátku se ceny pohybovaly kolem 200 kun za 13 metrů dlouhou jachtu (tedy cca 28 EUR), dnes zaplatíte například za den stání o prázdninách v maríně v Dubrovníku za stejně velkou jachtu 80 EUR bez turistické taxy. Turistická taxa se dnes platí před nástupem charteru na celou dobu pobytu dopředu ve výši 1 EUR/os/den. Pokud tedy spočítáme celkovou výši nákladů na jeden den stání v maríně v Dubrovníku pro osmičlennou posádku, dostaneme se na 88 EUR. Jaká je situace například v Itálii? Za stejně velkou jachtu zaplatíme o prázdninách částku mírně vyšší, mimo prázdniny již nižší.
Ve většině zemí ve Středomoří ceny denního stání v marínách mimo sezónu, například v květnu, nebo v říjnu, již výrazně klesají. Také v chorvatských ACI marínách již jsou mimosezónní 50% slevy, pouze však od listopadu do konce února. V marínách na jihu Španělska například zaplatíte v říjnu za den stání například i jen 8 EUR.
Poslední výrazný nárůst cen chorvatských marín měl souvislost se změnou placení turistické taxy. Ta se dříve platila v maríně jako součást platby za marínu. Pak došlo ke změně a taxa se začala platit při začátku charteru. Maríny této změny využily a o tuto částku navýšily cenu stání. Klient tak vlastně žádnou změnu nepostřehl. Jak se říká:“Vlk se nažral a koza zůstala celá.“
Zatímco za stání v marínách se platí všude na světě a není tedy důvod, proč by tomu mělo být v Chorvatsku jinak, s placením v městských přístavech to tak již není. Ještě před 10 lety bylo stání ve většině chorvatských přístavů bezplatné. Postupně začaly být poplatky zaváděny. V přístavech, ve většině případů postavených v dobách posledního společného císaře, se začala objevovat mooringová lana, přípojky na vodu a elektřinu. Zpočátku byl přístav vítanou vstupní branou pro turisty na lodích, kteří do ostrovních restaurací a kaváren přinášeli nemalé prostředky. To ale brzy přestalo stačit. Samo stání v přístavu se stalo významným obchodním artiklem. Zpočátku nešlo o nijak závratné sumy. Nejprve 8, pak 10, možná 15 Euro ve výjimečných případech. Přístavů se stáním zdarma ubývalo, dnes už zbývá snad jen minimum, z hojně navštěvovaných možná jen Veli Drvenik, kde jsou vlastnické nejasnosti kolem rozestavěné maríny. Poplatky se zvyšovaly každým rokem, dnes už není výjimkou ani platba ve výši 4 – 5 Euro za metr délky lodě. Například v příjemném ostrovním přístavu Kaprije se za metr délky platí 26 kun, poplatek za 12 metrů dlouhou jachtu je tedy 312 kun (téměř 45 Euro), přístavu na ostrově Vis je to dokonce 30 kun za metr délky
jachty, 12 metrů dlouhá jachta zaplatí tedy 360 kun, nebo 51 Euro. Do této sumy není započítána turistická taxa, která by v případě 8 osob na palubě činila 8 Euro na den. Celkové náklady na jeden den stání u mola na Kapriji je tedy 53 Euro za 12 m dlouhou jachtu s 8 osobami na palubě, na Visu je to dokonce 59 Euro. Pokud bychom mluvili o měsíci červnu, potom stání v městském přístavu ostrova Vis, postaveného za Rakouska – Uherska, je jen mírně levnější než stání v maríně v Dubrovníku, je dražší než stání v maríně Punta Ala v Itálii, nemluvě již o marínách ve Francii, či v Řecku.
Výše poplatků v chorvatských přístavech je tedy bezesporu zarážející. Zvláště pokud porovnáme poplatky v městských přístavech s poplatky ve stejných lokalitách jinde ve Středomoří. V Itálii se v městských přístavech neplatí nic, stejně tak jako ve Španělsku, nebo v Řecku. Někde sice jsou teoreticky tyto poplatky aplikovatelné, ale jejich výše je zanedbatelná a nejsou v praxi většinou vybírány. To je třeba případ Řecka.
Je možné samozřejmě namítnout, že přístavy v Řecku či Itálii nenabízejí servis v podobě přípojek na elektřinu či vodu, nenabízejí mooringová lana. To je sice pravda, na druhou stranu by se bez všech těchto doplňků jachtaři obešli, jako třeba v Řecku, a za pitnou vodu by jistě rádi zaplatili zvlášť.
Specialitou Chorvatska jsou kotevní bóje. Najdeme je sice i jinde na světě, většinou však na místech, kde by kotvení ničilo citlivý ekosystém na dně moře. To jsou například korálové útesy. V Chorvatsku jsou kotevní bóje využívány jako další možnost, jak vydělat na přítomnosti jachtařů. Osoby, které provozují kotevní bóje, mají pronajatou část pobřeží, kde vybudují kotevní bóje. V oblasti, kterou mají pronajatou, ve své koncesi, mají možnost vybírat poplatky za stání na bójích. Mezi bójemi není možnost stát na kotvě, pokud bychom se postavili na kotvu mimo bóje, je otázkou, jestli stojíme mimo hranice koncese, nebo nikoli. Pokud stojíme mimo její hranice, nikdo po nás nemůže vyžadovat poplatek, pokud stojíme v jejích hranicích, poplatek může být požadován. Hranice koncesí najdete například na na našem serveru. Kotevní bóje jsou bezpečným řešením stání, především pro začínající jachtaře, je však otázkou, jestli není v mnoha případech cena za stání příliš vysoká.
V poslední době se rozmáhá ještě jeden zvyk, který již nejspíš postrádá logiku zcela. Jde o placení za stání na kotvě. Absurdní poplatek. Jako první s tím přišel přístav ve Hvaru. Přístav je celé léto plný, proto se toto řešení domácím přímo nabízelo. Absurdní vysvětlení zvláštního poplatku mluvilo o zvýšení bezpečnosti lodí na kotvě. Nevím, možná tomu nerozumím, ale není mi jasné, jak zvýší bezpečnost lodi na kotvě zaplacení poplatku. Ke stejnému opatření přistoupil i přístav v Komiži. Také tam se rozšiřoval nešvar stání mimo placené molo, proto místní poplatkem zvýšili bezpečnost lodí stojících i na kotvě. Cena za stání na kotvě v Komiži je 70 kun (cca 10 EUR), se započtením turistické taxy za 8 osob na palubě je to hnedle 18 EUR.
I když někteří budou tvrdit, že v Chorvatsku se již platí prakticky za vše, pravda to není. Zátok jsou tisíce a stejně tak jsou i tisíce míst, kde je stále ještě možno kotvit zdarma. Otázkou je, jak bude vypadat situace v budoucnu. Pokud půjde vše podobným tempem jako nyní, může se rychle situace otočit. Další možností je stání zdarma u některých restaurací. Mívají často své molo, nebo vlastní kotevní bóje. Pak je však samozřejmě třeba restauraci navštívit a povečeřet v ní. Restaurace nebývají levné, přesto se to, zvláště je-li k dispozici připojení na sladkou vodu, může vyplatit. Pokud za marínu zaplatíte přibližně 60 EUR a stání u restaurace je zdarma (12 metrů dlouhá loď a 8 členů posádky), potom můžeme nechat v restauraci 420 kun a jsme na nule. Večeře sice bude stát pro 8 osob více, ale alespoň se dobře najíme.
Řešení chorvatské situace je snadné. Nemá smysl, jak mnozí dělají, nadávat na peněz chtivé Chorvaty. V jejich situaci bychom se nejspíše chovali stejně. Pokud jsme přesvědčeni, že celý systém je špatný, nemusíme již do Chorvatska jezdit. Ve Středomoří jsou i jiné možnosti a Evropa není jen Středomoří. Pokud nám nevadí systém celkově, ale jen jednotlivosti z něj, pak se jich vyvarujme. Například poplatek za stání v přístavu Vis je tak absurdně vysoký, že tuto lokalitu budeme pro příště bojkotovat. Pokud se takto rozhodne více jachtařů, drahé lokality to pocítí a přijdou o klientelu. To je řešení. Dopředu ceny stání sice neznáte, ale můžete je najít na u nás v aplikaci Virtual Pilot.
Po dlouhých letech snahy a vynaložených nemalých finančních prostředků na reklamu, se Chorvatsku podařilo přitáhnout na své pobřeží opravdu masivní počet jachtařů. V posledních letech nárůst počtu stagnuje. Je to zaviněno jak finanční krizí, tak i právě zvláštní chorvatskou finanční politikou. Jachtaři jsou velmi dobrá klientela, která do země přiváží nemalé finanční prostředky. Navíc tyto peníze neutrácí jen v turistických střediscích, ale rovnoměrně po celém pobřeží a na ostrovech. Jachtaři své peníze na východní straně Jadranu doslova rozsévají. Je však po nich požadováno stále více a to se mnohým přestává líbit. Pozice dojné krávy není příliš atraktivní. Proto se poohlížejí po jiných možnostech. Konkurentů má Chorvatsko kolem sebe mnoho a o vše, co přeteče z hrnce nazvaného Chorvatsko, se rádi postarají. Chorvaté by tak mohli přijít o pozice, které si dlouho budovali. Zatímco přilákání klientely je dlouhodobá záležitost, ztratit hosty lze poměrně rychle. A to by mohlo Chorvatsku hrozit.
Srovnání cen marín
Denní stání na začátku června pro 12 metrů dlouhou jachtu včetně turistické taxy pro 8 osob
Chorvatsko – ACI Dubrovnik – 65 EUR
Itálie západ – Marina di Punta Ala – 55 EUR
Itálie Jadran – Marina Vieste – 40 EUR
Řecko – Gouvia Marina – 56 EUR
Francie Středomoří - Port Cavalaire – 43 EUR
Francie Atlantik – Port de Plaisance de La Rochelle – 36,40 EUR
Příklady cen stání na kotevních bójích
Lokalita počet bójí cena
Ilovik 70 13 kun/metr
Velika Stupica – Žirje 20 20 kun/metr
Borovnjaci - Kakan 60 Do 7 m délky 123 kun, 7 – 15 m 200 kun
Kaprije 18 18 kun/metr
Sv.Nikola – Olib 7 10 kun/metr
Pantera – Dugi otok 61 13 kun/metr
Pakoštane 15 15 kun/metr
Vrgada 10 8 kun/metr
Porovnání ceny stání 12 metrů dlouhé lodě s 8 členy posádky na kotvě zdarma, na kotvě v placené lokalitě, na kotevní bóji, v přístavu a v maríně v červnu
Lokalita cena stání turistická taxa Celkem Způsob stání
Pelješac – Lovišće 0 8 EUR Kotva zdarma
Vis – Komiža 10 EUR 8 EUR 18 EUR Kotva v placené lokalitě
Žirje – Vela Stupica 34 EUR 8 EUR 42 EUR Kotevní bóje
Vis – Vis 51 EUR 8 EUR 59 EUR Placený přístav
Hvar – Palmižana 57 EUR 8 EUR 65 EUR Marína










