Search
× Search
Top Banner
Azorské ostrovy - perly Atlantiku (2. díl)
Daniel Vodička
/ Kategorie: Kam jet

Azorské ostrovy - perly Atlantiku (2. díl)

Text: Renata Brožková a Jiří Brožek

Foto: Martin Šácha

Ve druhém dílu našeho miniseriálu o nejhezčím souostroví v Atlantiku, se podíváme na první část jednotlivých ostrovů.

Santa Maria


Během naší plavby jsme upluli téměř 600 NM převážně na plachty a navštívili šest ostrovů.

 

 

Plavbu jsme zahájili na ostrově Sao Miguel. V nově postavené marině na nás čekala loď Dufour 450 – Trevi. Zástupce společnosti Sail Azores nám ji důkladně předal, pak jsme nakoupili v blízkém supermarketu proviant a ještě navečer jsme vypluli k ostrovu Santa Maria. Vítr NW o rychlosti 12-15 uzlů nám umožnil plout rychlostí 6kn. Během dne jsme potkali pár delfínů, lodě žádné. Oceán byl příjemně klidný. Po 50 NM jsme připluli do přístavu Vila do Porto na ostrově Santa Maria.

Santa Maria leží na jihovýchodě souostroví. Na 62 km2 žije 5500 obyvatel. Marina je krytá, velmi příjemná. Harbourmaster nám ihned zařídí půjčení auta za 35,- EUR na den. Vyrážíme na výlet a jsme nadšeni krásami ostrova. Modré hortenzie rostou divoce u silnic, bujná vegetace všude kolem, zelené louky a pastviny, malebné kamenné domky. Terén je kopcovitý. Na ostrově se tyčí maják Farol da Maia a naleznete zde nádherné hluboké zálivy, lemované opuštěnými bělostnými plážemi. Dominantou je hora Pico Alto (587 m), ze které lze za jasného počasí spatřit celý ostrov. Za návštěvu stojí zátoka Sao Lourenco s útesy obrostlými vinicemi. Santa Maria nemá sopečné krátery, pobřeží je převážně strmé. Útesy jsou velmi fotogenické a nabízejí stovky krásných výhledů na oceán.
Santa Maria je nejstarší azorský ostrov, který bývá přirovnáván k učebnici geologie. Objevili jej portugalští mořeplavci na počátku 15. stol. V zapadlé vesničce Anjos stojí socha Kryštofa Kolumba v nadživotní velikosti. Byla vztyčena na počest události, která málem změnila chod dějin. Poté, co se Kolumbus v roce 1493 vracel ze své první plavby do Nového světa, zastihla jeho loď blízko Santa Marie bouře, která jeho výpravu málem stála život. Posádka nakonec bouři přežila a tak v kapličce v Anjos nechal Kolumbus sloužit mši za svůj šťastný návrat. Z původní kaple tady zbyly už jen ruiny.

 

 

  

Terceira
Po dvou dnech strávených na Santa Marii nás čeká přeplavba 160Nm na ostrov Terceira. Ráno vyplouváme časně. Vítr zpočátku fouká ze NE 15-20 kn. Večer si rozdělujeme hlídky a střídáme se po dvojicích, vítr utichá, zapínáme motor. Až k ránu se změní směr větru na Z a zesílí na 15-17 uzlů, takže ještě za tmy vytahujeme plachty a dál plachtíme. Po 27 hodinách připlouváme k ostrovu Terceira, máme upluto 155 NM a vážeme se na molo v přístavu hlavního města ostrova Angra do Heroismo. Střídavě jsme při plavbě odpočívali, takže jsme docela fit a po příjemné snídani v přístavní restauraci můžeme vyrazit na objížďku ostrova a na trek.

Terceira je s rozlohou 403 km2 třetí největší, v pořadí i třetí objevený ostrov. Je hospodářsky nejvýznamnějším ostrovem a druhým nejosídlenějším ostrovem z Azor. Pod mohutnou horou Monte Brasil leží přístav a hlavní město ostrova Angra do Heroísmo. Historické centrum z poloviny 16. století je na seznamu UNESCO. Město bylo v roce 1980 postiženo silným zemětřesením, ale nádherné budovy z doby kolonialismu byly opraveny, mezi nimi i katedrála a aréna pro býčí zápasy.

Dominantou východní části ostrova je velké sopečné plato, které je obklopeno vysokými horami Serra do Cume. Pozůstatky sopečné činnosti na ostrově Terceira jsou viditelné na každém kroku a lze je snadno navštívit. Uprostřed ostrova se nachází největší kráter souostroví Caldeira de Guilherme Moniz. V nedaleké jeskyni Algar do Carvaose lze sestoupit do nitra sopky a v unikátních podzemích chodbách si užít pekelnou atmosféru. My jsme navštívili jeskyně v okolí Gruta do Carvao a Gruta do Natal, které rovněž vznikly geoseismickou činností. Prohlédli jsme si prameny Furnas do Enxofre a prošli jsme si trek kolem hory Misterios Negros. Pobřeží ostrova je strmé, poseté četnými útesy, které nabízejí překrásné výhledy. V Biscoitos je muzeum vína a v okolí vinice. Taky skvělá restaurace O’Pedro, ve které můžete ochutnat typická azorská jídla, jako je speciálně vařené a dušené hovězí, nebo skvělé ryby.

Honička s býky
Největší atrakcí ostrova jsou býci, které lze i s místními toreadory vidět v ulicích městeček téměř každý víkend. Do ulic se vypouštějí vybuzení rozdráždění býci. Nejde o to s nimi bojovat a zabít je, ale "jen si pohrát" a trochu si zvednout adrenalin. Býci jsou na laně, které drží několik siláků. Domorodci před agresí býků různě uskakují a ze žďuchanců rozběsněných rohatců si příliš nedělají. Sem tam býk někoho nabere na rohy a odhodí, čemuž se lidé, popíjející víno, vesele smějí. Aktivně jsme se zúčastnili, pánská část posádky se zapojila mezi místní troufalce a pěkně se proběhla s býkem v zádech, což se málem kapitánovi stalo osudným.

Sao Jorge
Po dvou dnech na Terceiře jsme přepluli na ostrov Sao Jorge, který je vzdálen asi 75 NM západním směrem. Západní vítr 20-25 kn, daří se stoupat 6 kn pod plachtami. Na moři svítí slunce, mraky se drží nad ostrovem a přikrývají jej jako tmavá deka. Vítr trochu sílí a stáčí se mírně na SZ, musíme stále réčkovat. Nakonec stahujeme plachty a pokračujeme na motor mezi ostrovy Sao Jorge a Pico. Obeplouváme ostrov Sao Jorge z jižní strany až do přístavu Velas. Celou cestu pozorujeme majestátní horu Pico na protějším ostrově a spřádáme plány na její pokoření. Po 14 hodinách plavby se přivazujeme u mola v malém a útulném přístavu Velas obklopeném až 200 m vysokými útesy na kterých hnízdí racci. Loď vyvazujeme na dlouhé springy bokem k molu. Rozdíl mezi přílivem a odlivem je skoro 1,5 m. Přístav je plný lodí, ale jen majitelských. Je to opravdu zážitek se mezi nimi procházet a prohlížet si je, prohodit pár slov s jejich majiteli. Většinou jsou perfektně vybavené na plavbu přes oceán.
Na další dva dny si opět půjčujeme auto a snažíme se objet a poznat celý ostrov, trochu se projít a dát si do těla.

Ostrov Sao Jorge o rozloze 246 km2 má úzký protáhlý tvar a úžasné přírodní scenérie. Byl zrozen liniovou sérií sopečných výbuchů. Centrální pohoří dosahuje průměrné výšky 700 m. Nejvyšším bodem je Pico da Esperanca (1053m), kolem které vede hřebenová túra. Pobřeží je strmé, na severu téměř svislé s několikasetmetrovými útesy. Díky řadě sopečných vrcholů seřazených za sebou je ostrov rájem pro pěší turisty, kteří jsou odměněni nádhernými panoramatickými výhledy. Specifikem ostrova jsou takzvané fajãs – malé úrodné planiny vybíhající do moře jako vypláznuté jazyky. Vzhledem k výhodnému mikroklimatu se v některých fajas pěstuje káva, banány či jiné tropické ovoce a dokonce i vzácné exempláře dračích stromů. Po obou stranách ostrova úzkého jako jehla se nad nimi tyčí stovky metrů vysoké útesy pokryté bujnou vegetací s všudypřítomnými hortenziemi. Na západní špičce ostrova je maják, který byl roku 1980 poškozen zemětřesením a následnou erozí půdy. Krásný novější maják je na východním cípu ostrova - Farol do Topo, odkud je krásný výhled na blízký plochý ostrůvek Topo. Na ostrově zůstáváme opět 2 dny a aktivně je využíváme k poznávacím trekům, ochutnávce místních ryb, vína, ovoce a zeleniny. Azory jsou výjimečné. Mimo jiné i proto, že se sem nevalí davy turistů, neboť ostrovy nabízí pouze omezenou kapacitu infrastruktury. To s sebou nese na menších ostrovech také dech beroucí ceny v restauracích. Jsou pro nás velmi přijatelné.

Z ostrova Sao Jorge přeplouváme na nedaleký ostrov Faial. Přeplavbu jsme absolvovali během večera, foukal příznivý vítr a téměř celých 23 NM plachtili. Do přístavu Horta jsme připluli již za tmy.

Za článek děkujeme Jirkovi Brožkovi ze Sailing Clubu.

Další díl seriálu o Azorech přineseme zítra.

Vytisknout
4072
Na horu