Search
× Search
Co se stane když... vybuchne plyn
Daniel Vodička

Co se stane když... vybuchne plyn

„Cítím plyn, rozsviť!“ I tak může znít poslední věta před smrtí (nejenom) jachtaře. Ale žerty stranou, běžně využívaný propan-butan tvoří se vzduchem výbušnou směs už od 1,5% objemu. V uzavřeném prostoru lodi tak může i malý únik snadno způsobit tragickou katastrofu.

Poslední štací dobité, děravé a připálené testovací lodě redaktorů z Yachting Monthly se stala zátoka Whitr Cliff na západě ostrova Wight. Poslední ze zcela pochopitelných důvodů - za pomoci královského námořnictva se tým Chrise Beesona rozhodl simulovat únik plynu a následný výbuch.

Hlavní problém plánovaného výbuchu je fakt že nikdo netuší jak velká rána to bude. Zdali bude co ukazovat či táhnout zpět do přístavu. V očích všech přihlížejících, mezi nimiž nechybí původní majitelé lodi, se mísí očekávání, vzrušení, pochyby i strach.

Lieutenant Commander Harry Palmer předpokládá těžké poškození střechy salónu, nicméně s úsměvem dodává, že výbuchy je velmi těžké předvídat. Sám ve flotile královského námořnictva odpovídá za bezpečnost při manipulaci s výbušninami.

Plán je veskrze jednoduchý: pustíme plyn a až se ozve alarm oznamující výbušnou úroveň, námořníci odpálí rozbušku. David Stoppard, expert společnosti Marine Systems Engineering zabývající se instalací a údržbou plynových zařízení na lodích, převzal zodpovědnost za kontrolovaný únik plynu. Elektromagneticky ovládané ventily a plynový alarmu tvoří srdce akce. V případě, že k výbuchu nedojde, systém automaticky odpojí přívod plynu z kokpitu a spustí větráky na vyvětrání vnitřku lodi.

Po předpokládaných patnácti, dvaceti minutách se alarm neozval, námořníci počkali další čtvrthodinu a zkusili odpálit rozbušku. Odpovědí byl pouze lehký kouř, ale jinak žádné drama. Staré, těžce zkoušené lodi se zjevně ještě nechtělo do laminátového nebe.

Tým dostává druhou šanci. Nenechají nic náhodě a tentokrát přilepí plynové lahve na stole a otevřou ventily. Za chvilku již alarm vztekle vřeští na celou zátoku a po odpálení rozbušky má kýžený efekt. Silná rána doprovázená řevem přihlížejících ukončuje první část experimentu.

Na přihlížejících je vidět zjevné uvolnění, ale zároveň i tíseň. Tam kde byla střecha salónu zeje ohromná díra. Figurína z kokpitu pluje dobrých padesát metrů za lodí. Už při přiblížení člunu je vidět neskutečná desktrukce způsobená výbuchem. Otřesený Chriss stojí v kokpitu a neví kde začít. Interiér naprosto zničený, při bližším ohledání je všechno pohnuté, uvolněné, uražené. Přední paluba „odfouknutá“, totální chaos, posádka naprosto bez šance na přežití. Pokud by jí nezabil vlastní výbuch, tak trosky rozhodně. Neexistuje jasnější ukázka, proč je tak důležitá správná instalace a údržba celé plynové soustavy. Následky jsou tragické. Jak pro posádku, tak pro loď.

„Po pět měsíců jsme loď převraceli, ubližovali takeláži a plachtám, dělali díry do trupu a snažili se zastavit pronikající vodu různými způsoby, dokonce jsme ji zapálili. Dnes, jako finále, jsme ji vyhodili do povětří s jediným cílem: názorně ukázat nebezpečné situace a jejich dopad. Abychom lidem připomněli proč je správná údržba lodních systémů tak důležitá,“ uzavírá celou sérii týrání lodi Paul Gelder, editor Yachting Monthly.

 

Vytisknout
2764
Na horu