Search
× Search
Dramatický příběh z Kaštely
Daniel Vodička

Dramatický příběh z Kaštely

Náš čtenář M.C. nám poslal svůj přístavní příběh z maríny Kaštela při vracení lodě. My si ho rádi přečetli již třikrát...To se neokouká.

Foukal N, možná trochu NE, přes 20 uzlů a poryvy přes 25. Do Kaštely vjížděla jedna loď za druhou a mezi nima i já na Sun Odyssey 44i. Nic vyloženě příjemného ale říkám si, že to se ještě dá. Když ale zajíždím mezi mola tak vidím, že loď přede mnou, která byla u stejné charterovky, má zásadní problém zajet na stání a poměrně drasticky si odírá gelcoat na pravoboku o kotvy už zadokovaných jachet. V dalším momentu začíná jít do tuhého. Samozřejmě se s tou zašprajcovanou lodí snažili vyjet vpřed, tedy přímo na nás, ale pořád to drhlo o ty kotvy (sfoukával je na ně vítr a skipper asi nevěděl, co s tím). Takže rychle opouštím myšlenku, že bych tu zašprajcovanou loď objel a zajel na naše stání, raději přerušuji náš dokovací manéver, zařazuji klik dopředu a vyjíždím. V temhle moment jsem si ještě myslel, že jen do prostoru před vjezd mezi mola, kde chvilku počkám a pak zajedu znova. Jenže najednou přímo přede mnou kluk na dinghy bez motoru jen s veslama (podle úsměvu asi na piku, nebo nečem podobném). A aby toho nebylo málo, tak na levém předoboku začala vyjíždět loď ze stání, která jsou podél vlnolamu kolmo na mola charterovek a točí si to rovnou na nás. Na přídi nikoho neměli a asi o nás v tu chvíli vůbec nevěděli. Z prava samozřejmě připlouvají další lodě zajíždějící do mariny. A do toho ty poryvy větru a zároveň nutnost pohybovat se co nejpomalejší rychlostí, minimálně kvůli tomu volovi na dinghy, aby nás zvládnul křižnout a vesele si dovesloval k molu napravo od nás. V jeho případě jsem měl opravdu strach, že mu můžeme něco udělat, sejmout přídí, převrátit, namáčknout na molo a tak. Naštěstí se nestalo, ale bylo to za cenu toho, že jsem v prostoru před moly měl loď vytočenou šikmo doleva. Člověk, kterého jsem měl na přídi, už mi hlásil, že se nebezpečně blížíme mooringům těch lodí zadokovaných na protějším molu u vlnolamu, a že do srážky s vyjíždějící lodí už taky mnoho nezbývá.

Takže kormidlo rovně a túruju zpátečku, loď zabrala samozřejmě se zpožděním, ale v tenhle moment asi pomohl vítr, že nám příď tlačil pro nás dobrým směrem, a prop-walk jsme měli doleva, takže pro nás v tento moment také příznivé.

Vše se stihlo, srážka s vyjíždějící lodí, ani mooringy v kýlu nenastaly. Když se mi loď rozjede na couvačku a mám ji na kormidle pod kontrolou, tak se přiblížím co nejblíže malému téčku na konci mola za námi, za zádí od kormidla všechno dobře vidím, takže z nejhoršího jsme venku. Vzápětí dávám kormidlo plně doprava a několika krátkými, avšak velmi silnými engine kicky si loď vytočím směrem ven z mariny a pomalu v bezpečné vzdálenosti míjím zajíždějící lodě a mizím. Tohle točení na směr ven z mariny bylo přídí proti větru, ale motorem jsme to zvládli (na bow thruster jsem vůbec nešahal, věděl jsem, že by v tenhle moment byl vzhledem k síle větru k ničemu nebo minimálně o výrazně pomalejší než ty engine kicky) a zajíždějící lodě o nás naštěstí věděly a zpomalily nebo v rámci možností čekaly. Před marinou jsme si udělali dvě osmičky a zajeli jsme znovu, tentokrát již v klidu až na dokovací místo.

 (Tady už jen do závorky přidávám, že Chorvati na břehu i v tomhle větru zase řešili první mooringy a teprve potom záďová lana, ale začal jsem to brát jako lokální specifikum a respektovat stejně jako třeba vyhazování použitého toaletního papíru do odpadkového koše vedle záchodu v Řecku ;).

 

Když jsem se letos na jaře hlásil k vám na praktický kurz přístavních manévrů, tak už jsem měl s dokováním a close-quarters maneuvering zkušenosti z předchozí vlastní praxe nějaké měl. Docela jsme to v únoru pilovali taky na RYA Day Skipper kurzu ve Skotsku, kde jsem si dokonce zkoušel i přístavní manévry single-handed. A rozhodně to pro mě nikdy nebylo něco vyloženě stresujícího.

Váš kurz byl super, měl jsem z něj radost a dobrý pocit z nově naučených a pochopených věcí a stejně tak z upevnění a ujasnění toho, co jsem už věděl, hned po jeho absolvování. Taky jsem si moc cenil toho, že jsem mohl na konci kurzu zajet na komplikovanější stání v Cholíně na Slapech. Přitom pátečním dělání osmiček před Kaštelou před druhým vjezdem jsem si na kurz znovu a hodně vzpomněl a rád bych  za něj napsal ještě jednou VELKÉ DÍKY. Ta situace byla opravdu krizovka a já ji v klidu zvládnul a vyřešil, nikoho jsem neohrozil a loď vrátil zcela v pořádku neodřenou a nepotlučenou.

A to také díky kurzu, kde jsem měl mimo jiné možnost si opakovaně, dokud se nepovedly, vyzkoušet věci, které jsem zatím znal hlavně teoreticky, protože si je při charteru, pokud vyloženě nemusíš, zkoušet ani nechceš. Jinak tak nějak průběžně se občas zamýšlím nad různými dokovacími situacemi, zkouším vymýšlet, jak bych je řešil, a pak to porovnávám s tím, co je k těmto situacím, ve vaší knize Přístavních manévrů. Máte to celé fakt skvěle metodicky zpracované, skvěle to učíte jak na teoretických přednáškách tak na praktických kurzech. Je opravdu super a k nezaplacení, že někoho, kdo se problematice přístavních manévrů v Česku tak systematicky a soustavně věnuje, máme.

 

Mějte se moc hezky a spoustu vody pod kýlem

4801
Na horu