Finské řešení uhlíkové otázky na lodích
Jak rychle a efektivně vyřešit na nákladních lodích snížení emisí oxidů uhlíku? Je to nejen požadavek široké veřejnosti, ale i organizace IMO (Mezinárodní námořní organizace). V agendě IMO 2050 stanovila cíl snížení škodlivých emisí alespoň o 70 %.
S řešením přišla finská technologická skupina Wärtsilä, jejíž historie se datuje až hluboko do devatenáctého století. Oznámila plány na spuštění nového projektu, jehož cílem bude dopl snadno dostupný LNG (liquefied natural gas – zkapalněný zemní plyn) vodíkovým palivem, které splní emisní cíle IMO 2050. Koncept je založen na kombinaci zemního plynu s párou k výrobě vodíku a oxidu uhličitého. Vyrobený vodík bude přímo použit ve směsi se zemním plynem ve spalovacích motorech nebo v palivových článcích, čímž odpadá nutnost skladování vodíku na palubě. Oxid uhličitý bude zkapalněn pomocí kryogenního proudu LNG, který by byl stejně použit jako palivo, a později uložen na břeh pro skladování uhlíku. Tankery mohou při vypouštění využít uskladněný oxid uhličitý jako inertní plyn.
Podle Martina Stopforda, ekonoma a experta na lodní dopravu, jsou cíle IMO 2050 dosažitelné, dokonce i snadno překonatelné, pokud se „budeme soustředit na to, abychom dělali věci, o kterých víme, že je umíme, a zároveň budeme připravovat projekty, které budou realizovatelné až tehdy, když k nim získáme vhodné palivo.
Cílem skupiny Wärtsilä je mít škálovatelné a udržitelné řešení, které překročí cíle IMO 2050 a může dosáhnout většího snížení uhlíkové náročnosti bez nutnosti rozsáhlých investic do infrastruktury, a nabídne lodnímu průmyslu cestu k nízkouhlíkovým operacím v rozumném časovém horizontu.
Společnost uvedla, že současné potíže a úvahy o nákladech týkajících se výroby, distribuce a skladování vodíku na palubě zatím omezily zájem o jeho přímé použití jako lodní palivo. Avšak výrobou vodíku na palubě a použitím snadno dostupného zemního plynu se řešení stává mnohem životaschopnějším a je realizovatelné v mnohem rychlejším čase, než by bylo jinak možné.
„Naše plynové motory jsou již nyní schopny používat směsi vodíku a zemního plynu a naším budoucím úsilím bude dosáhnout 100 % vodíkového paliva,“ říká Lars Anderson, ředitel produktového managementu a podpory prodeje Wärtsilä Marine Power.
„Jsme odhodláni podporovat všemi možnými způsoby dekarbonizaci lodních operací. Tento projekt je dalším příkladem tohoto závazku a jsme velmi rádi, že můžeme spolupracovat s dalšími zúčastněnými stranami, aby byl cíl IMO 2050 dosažitelný. Tento projekt dá majitelům skutečnou šanci zůstat před konkurencí z hlediska efektivity a udržitelnosti,“ pokračoval Lars Anderson
Wärtsilä uvedla, že potřebné vybavení lze snadno namontovat na palubu komerčního plavidla, což podporuje postupný přechod námořního sektoru od LNG k vodíku, bez jakýchkoli zásadních úprav palubních systémů plavidla. To by mělo pomoci zamezit přehnanému růstu nákladů, spojených s přechodem k tomuto palivu.
1777
Související články
S vodou to vypadá bledě…
S vodou to vypadá bledě…
Claudio Magris se ve své knize Dunaj zamýšlí nad tím, co se stane, pokud zavře kohoutek, pod nímž pramení nejdelší evropská řeka. Ztratí se voda z koryta ve Vídni, Bratislavě, Budapešti či Bělehradu? Ne, k ničemu takovému nedojde. Něco jiného je ale nedostatek sněhu v Alpách a vedra s nedostatkem deště. To je kombinace, která může způsobit nepředstavitelné změny.
Plovoucí odsolovací zařízení mají snížit náklady i klimatickou stopu
Odsolování mořské vody patří k nejdražším způsobům získávání pitné vody. Důvodem je velká energetická náročnost a vysoké investice do infrastruktury. Po světě funguje asi 20 tisíc těchto zařízení, přičemž téměř všechny stojí na pevnině. Aktuálně vzniká několik projektů, které počítají s plovoucími odsolovacími zařízeními.
Další nákladní loď s rotorovými plachtami
Technologie rotorových plachet dál proniká do sektoru nákladní lodní dopravy. Pro rejdaře je na nich atraktivní jak úspora paliva, tak možnost prezentovat se jako klimaticky zodpovědná společnost.