Search
× Search
Kurzy TOP
Já tomu příběhu nevěřím!
Daniel Vodička
/ Kategorie: Zajímavosti

Já tomu příběhu nevěřím!

Tento chorvatsko-italský příběh se mi zdá přitažený za vlasy. Není přeci možné, že by se to stalo takto... A nezdá e to ani italské policii, která prověřuje vrak rybářské lodě, který potápěči objevili na hloubce kolem 10 metrů.

V sedm ráno otvírá Andrea Di Maggio svoji kavárnu u pláže Torrette ve Fanu na východním pobřeží Itálie. V té chvíli zahlédne dva chlapy, kteří vylézají z moře a křečovitě se drží bóje. Neuměli italsky ani anglicky, ale rukama nohama vysvětlili, že přežili ztroskotání lodi (rukomluva má pro potopení lodě jasný znak, ruka s dlaní dolů zamíří šikmo k zemi, ústa vydávají zvuk potápějící se lodi).

Andrea se snažil dále dvojci trosečníků pomáhat a na jejich žádost zavolal policii.

Policie byla v těžbě informací úspěšnější než Andrea (je známo, že italská policie je skvěle jazykově vybavena). Dva třicetiletí Chorvaté vypluli z ostrova Lošinj na 14 m dlouhé rybářské lodi. V polovině plavby zapnuli autopilot a tvrdě usnuli. Nikým neřízená bárka pokračovala několik hodin směrem k Itálii. Minula několik tankerů, kontejnerovou loď s nákladem banánů pro východní Evropu a ruskou letadlovou loď Admiral Kuzněcov. 

Unavené rybáře prý vzbudil až náraz na útes. Rána a loď šla ke dnu. Prý k tomu došlo cca 1,5 km od pobřeží u městečka Fano. K překonání této vzdálenosti potřebovali 3 hodiny.

To je celý příbeh dvou chorvatských trosečníků na západě Jadranu.

Minimálně dvě věci mi na tom nesedí. Z Lošinje do Fana je to cca 75 mil. Rychlost rybářské lodě bych odhadoval maximálně na 10 uzlů. To by znamenalo, že šlo o zatraceně dlouhý mikrospánek. Dále mi je divné, kde před Fanem narazili do útesu. 1,5 km od břehu tam nic takového není.

A divné to je i italské policii, která se dála do prohledávání vraku.

Vytisknout
1825

Theme picker

Na horu