Jak ničí voda Benátky
V posledním týdnu byly přístavy na severu Jadranu několikrát zaplaveny vodou a to až na úroveň, která nemá obdoby. Týká se to i Benátek, které trpí pod mořskou hladinou. Proč k tomu dochází?
Jirka Doubek nám poslal grafy, které ukazují běžnou (tedy vypočtenou) úroveň přílivu ve srovnání se současnou výškou vody. Vidíte, že například v Benátkách je hladina o 30 až 100 cm vyšší, než bylo předpovězeno
Na vině je několik faktorů.
V první řadě je to nízký tlak vzduchu. Dejte si do kbelíku vodu a hladinu přetáhněte potravinářskou fólií. Nyní dlaní na hladinu zatlačte a hladina klesne (oblast vysokého tlaku vzduchu). Tam kde netlačíte, se hladina zvedne (nízký tlak vzduchu) To se dělo na severu Jadranu, když zde přecházela tlaková níže.
Vliv na zvýšení hladiny má i dlouhotrvající vítr stálého směru. Silné jugo na sever Jadranu nafouká vodu z jihu. Další důvod pro růst hladiny.
A do třetice to jsou silné deště, které rozvodní okolní řeky vtékající do již tak zvednuté benátské laguny.
Výsledkem je voda do pasu na náměstí Svatého Marka, turista v holínkách a menší tržby tu i tamhle.
558
Související články
Když skončilo jugo...
Když skončilo jugo...
Minulý týden bičovalo pobřeží Jadranu několikrát extrémní jugo. Vítr je pryč, ale po něm zbyly na plážích, v zátokách a přístavech desítky tun plastového odpadu. Moře vrací, co mu dáváme.
Vítr 230 km/h?
Jedno extrémní jugo je pryč, na druhé se pobřeží Jadranu chystá. Poslední dva dny byly v Chorvatsku mimořádně divoké. Stále nám ale chyběla informace o největší změřené rychlosti větru. Část údajů níže je z oficiálních meteorologických měření, poslední čísla jsou neoficiální, ale o to divočejší.
Zatopená marína Portorož
Ondra Vachel nám poslal kratší článek a pár fotografií z maríny Portorož, která se celá ocitla v bouřlivém jugu pod vodou. Snímky vznášejí i otázku, jak vysoko je třeba uložit jachtu přes zimu na suchu, aby tam na jaře ještě byla.