Search
× Search
Katamaran: proč ano a proč ne
Jan Koukal
/ Kategorie: Technika plavby

Katamaran: proč ano a proč ne

Ještě před dvěma desítkami let plulo katamaranů po mořích jako šafránu. Projet se na katamaranu byl nevšední zážitek. Dnes nabízí katamarany mnohá charterová společnost a potkáme je snad v každé maríně a na každém kotvišti. Co je na nich tak lákavé?
Charles K. Chiodi, který dlouhá léta vedl časopis Multihulls Magazine, rozděluje éru vícetrupých lodí na tři období. V 50. a 60. letech, kdy se západní jachtaři poprvé o vícetrupé jachty začali zajímat, šlo o období příznačně nazvané „postavím si sám“. V té době téměř neexistovaly sériově vyráběné vícetrupé lodě a nadšencům nezbývalo nic jiného, než si je stavět svépomocí. Podle toho také mnohé z lodí vypadaly. Pak následovalo období smíření se s realitou vícetrupých jachet provázené nedůvěrou. Toto období Chiodi nazval: „Převrátí se?“ Poslední období, ve kterém žijeme dnes, je již obdobím důvěry: „Jaký je rozdíl mezi vícetrupou a jednotrupou lodí?“

První období bylo vcelku jasné. Svět vícetrupé lodě objevoval a do stavby se mohli vrhnout jen nadšenci. Druhé období si již vyžaduje určité vysvětlení, protože jeho následky jsou i dnes u nás patrné. Obavy z převržení vícetrupých lodí pocházejí ze světa závodního jachtingu. Závodní katamarány a trimarany jsou výrazně přeplachtěné. Plocha plachet v poměru k hmotnosti lodě je velmi vysoká, pak stačí drobná chyba, nebo jen nepozornost, a k převrácení může dojít. Podobná nehoda se může přihodit i u turistického katamaranu, ale je to jen velmi málo pravděpodobné.

Jak jsme si již řekli, jsme dnes ve třetím období, v období hledání rozdílů. To je také téma, kterému se chceme věnovat i v tomto článku. Hledáme pro a proti, klady a zápory té které volby.

Bezpečnost

V článku se sice věnujeme katamaranům, ale zde začneme nejprve jednotrupou lodí. Boční síla, kterou vítr působí na plachty, jachtu naklání. Aby se nepřeklopila, používá jednotrupá jachta těžký kýl, který působí proti náklonu. Jeho hmotnost, podle typu lodi, činí 30–50 % hmotnosti jachty. Zdá se tedy, že jednotrupá jachta je nejméně o 30 % těžší, než by mohla být. Ve skutečnosti je to ještě více. Konstrukce jachty musí být dodatečně zpevněna, aby kýl unesla.

U katamaranů je stabilita zajištěna šířkou lodě. Šířka u obvyklých turistických katamaranů je kolem 50 % délky, u lodí závodních je procento ještě mnohem větší. U trimaranů ORMA to dokonce je 100 %.

Stabilitu tedy zajišťuje šířka lodi. Není ale přesto možné, aby se u turistického katamaranu jeden trup zvedl a katamaran překlopil? Stát se to sice může, ale je to velmi zřídkavý jev. Jak uvádějí příznivci vícetrupých lodí, za každý převržený katamaran je možné postavit nejméně jednu potopenou jednotrupou loď.

O katamaranech se říká, že jsou nepotopitelné. Nepotopitelnost je dána mimo jiné tím, že jsou lehké, protože nemají kýl a při jejich stavbě používá sendvičová konstrukce. Mezi vrstvami laminátu je jádro z balzy nebo pěny. Tohoto lehkého materiálu je v trupu tolik, že ani při zatopení vodou zajistí plovatelnost. V lodi jsou navíc vodotěsné přepážky, plovatelnost se dále zvyšuje.

Při zaplavení vodou sice nemůžeme počítat s tím, že katamaran normálně popluje, ale nepotopí se. A v případě překlopení je příjemnější a bezpečnější strávit čas na trupu katamaranu, než v titěrném záchranném ostrůvku.

Rychlé vícetrupé lodě mají ještě jednu bezpečnostní výhodu, a tou je rychlost. Rychlost umožňuje aktivnější přístup k meteorologické situaci. S vyšší rychlostí si můžeme více vybírat oblasti meteorologických systémů, ve kterých chceme plout. Rychlost nám umožňuje vyhnout se nejhoršímu.

Rychlost

U jednotrupých jachet je jejich maximální rychlost před přechodem do skluzu dána délkou na vodorysce. Maximální rychlost si můžeme spočítat podle vzorce v(kn) = 1,34 x odmocninaLWL(ve stopách). Je to dáno tím, že široký trup si vytváří příďovou vlnu a ve chvíli, kdy se dostane záď do doliny příďové vlny, jachta pluje do kopce a záď se zanořuje. Pokud by mělo být možné plout rychleji, bylo by třeba, aby jachta přešla do skluzu. To většina normálních jachet standardně nedělá.

Důležitým ukazatelem pro rychlost lodi je poměr plochy plachet a výtlaku SA/D. Vyšší SA/D znamená rychlejší akceleraci a vyšší rychlost. Dalším nudným číslem je poměr mezi výtlakem a délkou lodi D/L, zde naopak nižší číslo znamená vyšší rychlost a vyšší akceleraci. V obou těchto hodnotách mnohé katamarany nad jednotrupými loděmi vedou.

To, co si zde říkáme, jsou suchá čísla, která nemusí všem sedět. Praxe je v tomto výmluvnější. Katamarany vítězí v závodech, kterých se účastní i jednotrupé lodi. A krásně je srovnání vidět na videu, na němž luxusní turistický katamaran Gunboat 64 lehce předjíždí závodní jednotrupou Reichel Pugh 80.

Opravdu jsou vícetrupé jachty rychlejší?

Rychlost vícetrupých jachet ale má jeden háček. Extrémní rychlostní rozdíly můžeme čekat u sportovních vícetrupých jachet. Sportovní ale znamená lehký. Rychlé katamarany jsou extrémně lehké. Jde buď o závodní lodě bez interiéru, plně optimalizované na rychlost, nebo pro výkon laděné katamarany turistické, které jsou velmi drahé. Je to dáno tím, že jsou obvykle vyrobeny z karbonového sendviče. Sendvičová konstrukce je v takovém případě použita i pro výrobu interiéru. To vše zvedá cenu někam, kde ji obvykle vidíme neradi. 

Standardní turistické katamarany jsou výrazně těžší a jejich výkony již neokouzlí. Zvláště ve chvíli, kdy si potřebujeme nastoupat. V takovém případě je třeba plout méně ostře. Rychlost je sice vyšší, než u jednotrupé jachty, ale VMG není vyšší.

Ponor

Ponor je velmi důležitou veličinou především pro turistické jachty. Mnoho atraktivních míst je ponorem limitováno. Standardní 15 metrů dlouhá jednotrupá jachta může mít ponor 2 metry, ale plavební vlastnosti budou lepší, pokud ponor bude větší. To už může být leckde problém, a to stále mluvíme o relativně malé lodi.

Stejně dlouhý katamaran nemá větší ponor než 1,40 m a bez nebezpečí může sednout trupy na dno. Plocha na palubě a v podpalubí přitom výrazně převyšuje stejně dlouhou jednotrupou jachtu. Katamaran s podobnou plochou jako jednotrupá jachta má ponor ještě o téměř 20 cm menší.

Absence náklonu

Pro někoho se může zdát absence náklonu nedůležitá, ale pro většinu lidí je opak pravdou. Náklon rovná se nebezpečí, taková je obvyklá rovnice. Katamaran pluje bez náklonu, plavba se zdá být bezpečnější. I za silného větru je možné sedět v salónu a na stole pohodlně obědvat.

Lepší ochrana posádky

Při nepříznivém počasí, a na dlouhých plavbách především, je velmi důležitým faktorem ochrana posádky před nepřízní počasí. Ta je na katamaranech výrazně lepší než na jednotrupé lodi.

Vzdušný interiér

V salónu katamaranu sedí posádka na úrovni paluby. Salón je vzdušný a umožňuje výhled po celém okolí lodi. To je veliký rozdíl proti utopenému salónu jednotrupé lodi. Posádka v kajutách navíc může ocenit větší soukromí.

Manévrovatelnost v přístavech

Katamarany jsou vybaveny dvojicí motorů. Lodní šrouby jsou umístěny daleko od sebe a manévrování v těsných prostorech je podobné, jako manévrování s tankem. Není třeba se věnovat kormidlu, jachtu řídíme otáčkami motorů. Poslouchá ještě lépe než motorový člun, protože hřídele jsou dále od sebe a katamaran nemá takový odpor ve větru jako motorový člun.

Jaké jsou zápory?


Katamarany mají samozřejmě i své zápory. Jedním z největších je jejich cena, která je při stejné délce s jednotrupou lodí výrazně vyšší. Cena katamaranu převyšuje jednotrupou jachtu dvojnásobně. Další nevýhodou, jež se také vztahuje k financím, je cena stání v přístavech. Většinou je o třetinu až polovinu vyšší. Také hledání místa v přeplněných přístavech není snadné.

U katamaranů je také velmi důležité, aby nebyly přetěžovány. Jednotrupá loď na to není tak citlivá, ale u katamaranu se přetížení projeví negativně velmi rychle.

V neposlední řadě je negativem, především u menších katamaranů, nepohodlný rychlý pohyb na vlnách, zejména při plavbě proti větru. Vysoká stabilita způsobuje nepříjemné trhavé pohyby.

Druhou část článku přineseme zítra.

12274
Na horu