Search
× Search
Když udeří blesk…
Milan Karásek
/ Kategorie: Počasí, Zajímavosti

Když udeří blesk…

Koncem srpna naše partička pěti už dospělých mládenců z Brna vyrazila na každoroční plavbu s Vientem - plachetnice ELAN 434 Impression. Zvolili jsme trasu přes Maďarsko. Cesta ubíhala hodně na pohodu. Zapovídali jsme se tak, že nás vyrušila až směrovka s centrem Budapešti. Na začátek trochu zdržení…

Kotvíme v Pirovacu v malé a krásné maríně. Vydali jsme se na sever okolo Vrgady do zátoky Soline na Pašmanu. Chtěli jsme navštívit vynikající kuchyni v Konobě Kiss. Bohužel se nám z výfuku kouřilo víc než normálně. A vítr nic moc. Tak jsme zůstali na bójce v zátoce Landin na jihu Pašmanu. Zjistil jsem, že nám ukapává voda z impelerového čerpadla, a tak jsem volal servis Volvo na Murteru, jestli by se na to podívali. Kupodivu slíbili prohlídku druhý den dopoledne v Pirovacu. Tak jsme se plácali zpátky kolem Vrgady s tím, že přenocujeme na bójce v zátoce Zmiščina u ostrova Žminjak.

Nejdřív jsme hodili kotvu a pak nás převázal hospodský na svoji bójku. Předpověď přes noc byla bez problémů. Stáli jsme vedle sebe čtyři plachetnice. Naše loď s nejvyšším stěžněm.

Nad ránem přišla ohromná bouřka, hromy, blesky, déšť a snad i kroupy. Dost hutný. Přesně v 05:00 rána jako z děla a bylo jasný, že blesk uhodil do naší lodi. V salonu to zasmrdělo jako z páleného pertinaxu. Jinak nic. Ráno jsme vypluli směr Pirovac a zjistili jsme, že nefunguje autopilot, GPS a ani poziční světla. Bylo jasné, že nám blesk pustil přes stěžeň vysoké napětí a elektronika byla mimo provoz.

Tak jsem ještě objednal z Murteru servis Raymarine, který konstatoval, co jsme tušili. Začaly lapálie s pojišťovnou. Loď mám pojištěnou v Rakousku u Pantaenius. Platím kolem 1.650 eur za rok. Zdálo se mi to hodně, tak jsem se dříve pídil po nějaké lacinější. Naštěstí jsem nestihl změnu provést.

S pojišťovnou jsme si dva měsíce mailovali a poslali tam i svého supervizora z Puly, aby potvrdil oprávněnost požadavku Raymarine na 13.000 eur, ale nakonec částku odsouhlasili a uhradili. S následnou opravou a výměnou zařízení to trvalo skoro 3 měsíce. Zařízení museli z lodi demontovat, v dílně to napojili na měřiče a zjišťovali, jestli to nestačí opravit. Takže naše loď z r. 2008 má komplet novou elektroniku, ještě čekáme na vysílačku VHF.

Na změnu pojišťovny již nepomýšlím. Naštěstí to bylo ke konci sezony a moc nás to neomezilo.   K tomu jsem ještě měnil bojler na teplou vodu, bimini a vodní čerpadlo u chlazení. K tomu oprava lazy bagu.  

Všechny náklady jsem zaznamenal do tabulky, ale nemám odvahu to sečíst, jak byla loňská sezona „úspěšná“. Holt každá sranda něco stojí.

1969
Na horu