Search
× Search
Led v arktických vodách vystřídaly odpadky
Jan Koukal
/ Kategorie: Zajímavosti

Led v arktických vodách vystřídaly odpadky

Arktický region se otepluje dvakrát rychleji než zbytek světa. Led, který dlouho pokrýval Severní ledový oceán, rychle mizí a otevírá nové cesty pro lodní dopravu. Hlavní výhodou Severomořské trasy je urychlení globálního obchodu. Plavba z východu Asie do západní Evropy Arktidou je o 37 procent kratší než dosud nejpoužívanější trasa přes Suezský průplav.

Ale už v loňském roce vědci zpozorovali znepokojivý fenomén - v ledové vodě a na březích v oblasti Beringova průlivu na Aljašce se začínají hromadit nánosy odpadu. "Je to přímý důsledek zvýšené lidské aktivity v těchto vodách," řekl agentuře Reuters klimatolog Rick Thoman z Aljašského centra pro klimatickou politiku, který se podílel na Zprávě o Arktidě za rok 2021 vydanou Národním úřadem pro oceán a atmosféru (NOAA).

Odpad je podle něj ukázkou, "co změna klimatu v regionu lidem umožní".

Možnosti, které se otevírají vznikem kratší námořní trasy z východní Asie do Evropy, jsou samozřejmě předmětem strategických porad v hlavních stanech světových velmocí. Například Čína již před několika lety zahrnula Arktidu do svých globálních investičních plánů zastřešených iniciativou Nové hedvábné stezky One Belt One Road. S Ruskem Peking spolupracuje na výstavbě nového přístavu v Archangelsku. Investice je součástí širšího plánu výstavby infrastruktury, včetně položení nové železnice, která má spojit Sibiř právě s Archangelskem. Čínská Poly Group se zavázala do projektu investovat 5,5 miliardy dolarů.  

Zhruba 500 kilometrů východně od Archangelsku ve vesnici Indiga na břehu Barentsova moře již Rusové budují nový velkoobjemový přístav, který má mít roční přepravní kapacitu až 200 milionů tun nákladu. Předpokládané náklady přesáhnou čtyři miliardy dolarů, hotovo má být v roce 2025.

Arktických 38 stupňů

Lodí v donedávna nesplavné oblasti zatím rychle přibývá. Mezi lety 2016 a 2019 na nejrušnější trase v regionu podél sibiřského pobřeží vzrostl počet plaveb rybářských, nákladních a vojenských lodí o 58 procent a podle odborníků bude objem dopravy dále růst, protože i globální teplota nadále stoupá. Dřívější prognózy klimatologů předpovídají, že někdy v letech 2030 až 2050 bude v létě oblast zcela bez ledu, což dopravu ještě urychlí a zvýší její objem.

Jak upozornil klimatolog Thoman, s lodní dopravou kromě znečištění přichází také zvyšující se hladina hluku, což nesvědčí mořským savcům, kteří pro svou orientaci a druhovou komunikaci spoléhají na zvuk.

Především se ale množí fakta o zrychlujícím oteplování v arktické oblasti. Výroční zpráva zveřejněná na konferenci Americké geofyzikální unie upozorňuje, že na jaře 2021 vědci zaznamenali rekordně nízkou mocnost mořského ledu. V letošním roce byly také poprvé registrovány dešťové srážky nad nejvyššími polohami v Grónsku. Světová meteorologická organizace rovněž potvrdila nový teplotní rekord pro Arktidu z června 2020, kdy v sibiřském městě Verchojansk dosáhla teplota 38 stupňů Celsia.

Klimatický zločinec bobr

Podle většiny měření nebyl rok 2021 z hlediska oteplování Arktidy ničím výjimečný. Zapadal do trendu, kdy oteplování regionu výrazně převyšuje tempo globálního průměru. Průměrné teploty vzduchu byly v uplynulém roce sedmé nejvyšší v historii měření. Roční minimum mořského ledu v září bylo sice "až" dvanácté nejnižší v historii, ale to je chabá náplast na fakt, že 15 nejnižších minim bylo naměřeno v posledních 15 letech.

Tání permafrostu a ledovců narušuje infrastrukturu a ohrožuje už tak dost skromný blahobyt místních. Obzvláště znepokojivé jsou sesuvy půdy z kdysi zamrzlých pobřežních útesů nebo hor, které mohou způsobit tsunami. Není to jen teorie - v roce 2017 v západním Grónsku zabilo tsunami vyvolané sesuvem půdy v Karratském fjordu čtyři lidi.

Poslední dvě léta se také projevila výjimečná "zelenost" arktické tundry. Míra zeleně v létě 2020 byla nejvyšší v historii a předběžné údaje naznačují, že v roce 2021 byla druhá nejvyšší ze všech provedených měření. Pět nejvyšších hodnot ozelenění tundry bylo naměřeno v posledních deseti letech.

Navíc zde platí podobný efekt jako u tání ledu, které de facto urychluje oteplování moře - větší "zelenost" tundry podporuje výskyt bobra. Ten, jak známo, rád buduje hráze, vytváří tak rybníky a ty mají za následek ještě větší tání, uvádí zpráva NOAA. "Jakmile v tundře shromáždíte vodu, postavíte nový rybník, začne rychle roztávat okolní permafrost," řekl agentuře Reuters Ken Tape, jeden z autorů zprávy.

1211
Na horu