Proč je ve výši jasno a v níži zataženo?
Proč jsou v tlakové níži těžká mačna a déšť, zatímco ve výši panuje pěkné slunné počasí?
Vysvětlení je prosté. Ve středu tlakové níže stoupá vzduch vzhůru, zatímco ve výši klesá pomalu dolů.
Pokud toto vsvětlení nestačí, pojďme se podívat na sporák, na kterém vaříme hrnec vody (simuluje nám tlakovou níži). Voda je horká a teplý je i vzduch (a vodní pára) nad hrncem. Protože teplý vzduch je lehčí než studený, proto stoupá vzhůru. Nyní umístěte vysoko nad hrnec tabulku studeného skla. Vodní pára se na skle bude srážet, protože po nárazu na sklo se vzduch ochladil. K podobnému jevu dochází v atmosféře, když teplý a vlhký vzduch stoupá vzhůru. Ochlazuje se, až jeho teplota dosáhne teploty rosného bodu (jak vzduch chladne, stoupá jeho relativní vlhkost: teplota rosného bodu znamená, že vlhkost je 100%). Jakmile vodní páry začnou kondenzovat, vzniká oblačnost a s ní pak souvisí srážky.
Pozor ještě na jeden omyl. Oblačnost není tvořena vodními parami, ale kapičkami vody, nebo ledovými krystalky. Vodní pára ve vzduchu je vzdušná vlhkost, kterou nevidíme.
V tlakové výši je jev opačný. Ve středu klesá studený vzduch dolů, otepluje se a klesá jeho vlhkost. Oblačnost se rozpouští.
4705
Související články
Bríza a gradientový vítr
Bríza a gradientový vítr
Zatím vždy jsme si vysvětlovali brízu vanoucí za podmínek nulového gradientového větru. Tedy jinak, je bezvětří, ohřeje se země a začne bríza. Jak to ale vypadá, pokud fouká vítr? Dojde ke vzniku brízy?
Kde čekat brízu?
Minulé díly jsme věnovali vzniku brízy a jejímu stáčení u pobřeží. Nyní si řekneme, kde ji hledat můžeme a kde je to zbytečné.
Nejprve se podíváme na ostrov. Nefouká gradientový vítr, pevnina se ohřívá a teplý vzduch stoupá vzhůru. Vznikne na ostrově bríza? Pokud ano, kde bude silnější a kde slabší?
Co udělá bríza, když se rozfouká?
Minulý díl seriálu o větru byl zaměřen na vznik brízy. Nyní již všichni její mechanizmus znáte a můžeme se podívat na to, co bríza udělá, když se rozfouká.