Velké stavby, náš cíl?
V posledních letech se hodně mluvilo o splavnění Vltavy až někam k pramenům. Rozvoj turistiky, příliv investic, dotace, dotace, dotace… Co se ale ve skutečnosti pro jachting a vodní dopravu udělalo?
Na úvod článku chci upozornit, že nejsem v tomto oboru odborníkem. Jde o subjektivní názor, na který rád uslyším vaše upřesnění. Navíc se text opírá o laickou znalost Vltavy od Zbraslavi ke Štěchovicím.
Možná se mýlím. V tom případě jsem rád, že jsme na tom lépe, než vím. Opravte mě.
Doprava roste, zázemí stagnuje
Jedu-li autem ze Zbraslavi do Štěchovic, potkávám na řece stále více lodí. Je to fajn, zájem o vodu a lodě roste. To je dobré pro nás všechny, kteří se v tomto oboru angažujeme. Co se mi ale nezdá, že by rostlo, jsou místa, na kterých se mohou plující lodě vyvázat.
Méně je více
Nejde mi ani tak o maríny a placená přístaviště, ale o místa k stání, která řeku zatraktivňují v očích těch, kteří po ní cestují. O jednoduchá vývaziště. V přírodě, v zajímavých lokalitách, v místech, kde je možné se najíst a napít, kde je možné strávit noc.
Zodpovědní pracanti na úřadech kroutí hlavami. Tak to není! Vždyť jen v posledních letech bylo prostaveno XY desítek (stovek) milionů…
Konkrétní případ
Nevím, co kde bylo postaveno, ale mezi Zbraslaví a Štěchovicemi se toho mnoho nezměnilo. Soukromých mol k veřejnému užití mnoho nepřibylo (mám pocit, že stát za ně chce poplatky připomínající pronájem zahrádky na Staromáku) a obecních vývazišť jsem také moc neviděl.
Jinde je možné situace jiná. Na jiném kousku řeky. Já zde ale mluvím o tom, co vidím.
Místo toho, aby se u nás budovala co nejjednodušší a nejlevnější vývaziště, která umožní zastavit na řece kdekoli (dva kůly zatlučené do dna a na nich dubové fošny), preferujeme velké akce. Betonové maríny, velké jezy, monstrózní výtahy přes přehrady. Velké stavby! Za velké peníze…
Třeba by to šlo…
Foto archiv restaurace Nad Královnou
Před 80 lety byl říční břeh živější.
Včera jsem si představoval, jak by mohlo být krásné, kdyby na pravém břehu Vltavy na Zbraslavi tam, kde bývalo za první republiky přístaviště a plovárna, bylo jednoduché vývaziště. Posádka jachty, která vyplula ráno z Prahy, by před obědem mohla vyrazit na kopec s keltským opevněním přímo nad přístavištěm. Pak by poobědvala ve stánku U Kelta u cyklostezky a odpoledne by pokračovala dále. K dalšímu vývazišti v Davli. Ale možná jen ve Skochovicích nebo ve Vraném. Cesta může být cílem. Večer by bylo možné na připraveném ohništi u vývaziště upéct proslulou davelskou uzeninu či jinou lokální delikatesu a pak koukat na hvězdy (představa pro romantiky).
Je mi jasné, že takto si nemusí den na palubě představit každý. Ale na druhou stranu, neudělalo by více pro rozvoj lodní turistiky 10 jednoduchých vývazišť za zlomkovou cenu, než jedna betonová marína?
6516
Související články
Jsou Číňané imunní?
Jsou Číňané imunní?
Krevní řečiště světového obchodu bylo napadeno vzbouřenými jemenskými Hútíi. Velbloudy sedlající vzbouřenci přiškrcují tepnu, kterou prochází 12 % světového obchodu. Jsou vůči této nákaze Číňané imunní?
Povodeň
Povánoční deště způsobily povodeň, která se dovalila až do Prahy. Podívejte se, jaká je dnes situace na Zbraslavi a na vodočtu v Chuchli.
Návrat námořní dopravy do doby krále Klacka?
Námořní doprava se vrací do doby před Panamou a Suezem. Proč nákladní lodě znovu obeplouvají mysy Dobré naděje a Horn? Proč volí extrémně dlouhé trasy?