Search
× Search
Vítr, náš nejlepší kamarád
petr tresnak
/ Kategorie: Zajímavosti

Vítr, náš nejlepší kamarád

Německý expert na energetiku Daniel Hautmann v nové knize předkládá návod, jak na přirozeném zdroji energie znovu vystavět celá odvětví. Začíná námořní dopravou.

Lodní přeprava na světových mořích zodpovídá za asi 2,6 procenta celkového globálního objemu emisí CO2. V konkrétním vyjádření jde o ekvivalent 932 milionů tun, říkají údaje z roku 2015. To je číslo, které převyšuje celkovou uhlíkovou stopu největší evropské ekonomiky Německa. Oxidy uhlíku přitom nejsou jediný problém. Za kontejnerovými giganty zůstává rovněž hluboká klimatická brázda vyrytá chemickým koktejlem namíchaným z oxidů síry a dusíku, prachu, ale i neúmyslných úniků mazutu, oleje a dalších toxických látek.

Jak zlepšit ekologii provozu

Německý popularizátor vědy a odborník na energetiku Daniel Hautmann ve své knize Windkraft neu gedacht - erstaunliche Beispiele für die Nutzung einer unerschöpflichen Ressource (Nový pohled na větrnou energii - úžasné příklady použití nevyčerpatelného zdroje) předkládá jinou vizi námořní dopravy i fungování ekonomiky jako celku.

Existují řešení

"Enormní zátěž pro životní prostředí je dostatečným důvodem pro to vsadit na vítr," píše na webu Hamburg-news.hamburg, kde představuje základní východiska své knihy. Možnosti využití větru jako pohonu pro obří plavidla, ilustruje na příkladu luxusní plachetnice Sailing Yacht A, jachty dlouhé 143 metrů a široké 25 metrů. Trojice stěžňů tyčících se do výšky 90 metrů nese 3700 čtverečných metrů plachet, s nimiž loď může plout rychlostí 21 uzlů. Jako slibnou variantu využití větru pro pohon plavidel zmiňuje také flexibilní takeláž Dyna-Rigg, tedy cosi jako moderní verzi příčné takeláže  na otočném stěžni. Systém vyvinutý Wilhelmem Prölssem v šedesátých letech v Hamburku byl úspěšně použit na trojstěžňovém monstru Maltese Falcon.

Skysails

Ve světové metropoli větru, jak Hautmann přezdívá Hamburku, se zrodila rovněž technologie Skysails - tedy systém kitů či draků pro pohon lodí. Skysails si světel ramp užil jen krátce - krize postihla námořní dopravu obzvlášť silně a inovacím v oboru na čas odzvonilo. Zakladatel firmy Stephan Wrage musel propouštět, teď mu ale svítá nová naděje s dalším kolem zpřísňování emisních cílů. "Pokud se poptávka po konzumním zboží vrátí na předkrizovou úroveň, neobejde se to bez zvýšení efektivity provozu lodí," slibuje si Wrage. Kite od Skysails využívá od roku 2017 výzkumný katamaran Race for Water. Do značné míry exhibiční projekt poháněný solární energií, vodíkem a právě padáky Skysails se vypravil na pětiletou plavbu kolem světa s programem bojovat proti znečištění oceánů plastovým odpadem. Loď zatím absolvovala více než 26 tisíc mil, přičemž asi čtvrtinu potřebné energie dodal vítr. Při vhodných podmínkách může loď jen na vítr plout rychlostí deset uzlů.

Flettnerův rotor

Image
Hautmann upozorňuje také na to, že s dnešními poznatky lze zkoušet nové využití starých technologií. Jednou z nich je Flettnerův rotor - vynález starý sto let, poprvé použitý Antonem Flettnerem na lodi Buckau. Principem vynálezu je rotující válec využívající Magnusův efekt. Na lodi plní Flettnerův rotor stejnou funkci jako plachta. Boční vítr, který obtéká rotující Flettnerovy válce, vytváří při správném směru otáčení podtlak na přední straně válce, díky čemuž se loď pohybuje dopředu. Pro někoho, kdo se nikdy nespřátelil s plachtami a jejich ovládáním, může jít o vhodnou alternativu. Hautmann tvrdí, že při plavbě na motor mohou Flettnerovy rotory ušetřit až dvacet procent paliva.

Již dnes Norsepower

Image
V tomto případě nejde o nějakou kabinetní teorii, která by vyústila maximálně v experimentální prototyp. Flettnerův systém využívá finský rejdař Norsepower, který díky tomu ročně ušetří stovky tun paliva a odpovídajícím způsobem snižuje svou emisní stopu. Technologii používá na trajektech Estraden (162 metrů) a Viking Grace a také na tankeru Maersk Pelican. U posledně jmenovaného plavidla byly rotory nainstalovány v srpnu 2018. V ročním testovacím provozu do 1. září 2019 pomohly snížit spotřebu paliva o 8,2 procenta, což odpovídá úspoře emisí v objemu 1400 tun CO2. Na stejného pomocníka vsadila i společnost Reederei Scandlines, jež nedávno uvedla do provozu trajekt Copenhagen na trase Rostock-Gedser. "Flettnerův systém je jednoduché ´plug-and-play´ řešení, potřebuje jen správný směr větru," říká lodní návrhář Sven Hofmann.

Plachetnice Neoline

Na vítr mohutně sází také francouzský startup Neoline, který nechystá nic menšího než "nákladní plachetnici". Vyztužené sklopné stěžně a 4200 čtverečných metrů plochy plachet, to jsou hlavní důvody, proč bude 136metrové plavidlo o 30 procent dražší než by tomu bylo při konvenčním řešení. Na druhé straně je ale 90procentní úspora energie, tvrdí Neoline, který chce loď spustit na vodu už na konci příštího roku.

Je to dost důkazů, že využití větru pro účel energetických úspor nemusí znamenat jen "tupé" tyčení větrných turbín. O tom, jak může vítr pomáhat v dalších odvětvích, třeba zase někdy příště.

 

 

Vytisknout
871
Na horu