Ondřej Duchoň / pátek 31. května 2019

Víš, co máš v nádrži?

V loňském roce jsem řešil několik problémů s kontaminací benzínu a netýkalo se to jen lodí. Jelikož se pohybujeme na vodě, asi nejčastějším zdrojem kontaminace v našem případě, kdo by to byl čekal, bude voda. Některým způsobům kontaminace se dá účinně bránit u některých už je to horší.

Kontaminace vodou

Logická úvaha: Pokud mám na lodi vše v pořádku, dobře těsní O kroužek na víčku od nádrže, nemá se voda do nádrže jak dostat. Naše úvaha by byla správná tak před 10 lety, když benzín byl benzínem a ne směsí benzínu a lihu. Samozřejmě i tehdá docházelo ke kontaminaci benzínu vodou, stejně tak jako dnes, ale výsledek byl jiný.

Benzín je s vodou vzájemně nemísitelný. Pokud se voda (například zkondenzovaná na stěně nádrže) dostala do benzínu, stekla ve formě kapky na dno nádrže a tam se vesele spojovala s ostatními kapkami, než jich bylo tolik, že si jich někdo všimnul. Pak stačilo nalít do nádrže nepatrné množství lihu, který navázal vodu. Následně došlo ke spojeni s benzínem a ke spálení vody v rámci běžného provozu.

V dnešní době, kdy do nádrže lijeme směs benzínu a lihu, je situace taková, že líh, který je v benzínu, váže vodu pořád, neřád. Chemici prominou, jjistě jsem někde četl, jak to s vodou, lihem a benzínem je, ale poučky si nepamatuji. Moje empirické vysvětlení: Líh na sebe váže vodu a zároveň se mísí s benzínem. Když nasyceni lihu vodou přesáhne určitou mez, začne voda ze směsi lihu a benzínu doslova vypadávat, takže se v nádrži utvoří to, co je vidět na prvním obrázku.

Dole je těžší voda, nad ní směs lihu a benzínu. Když uvážíme, že palivo nasáváme obvykle ze dna nádrže, není moc šancí na to, nasát směs, která by hořela.

Kontaminace vlastními složkami benzínu

Benzín je směsí parafinů , naftenů a olefinů. Jejich poměr je závislý na druhu ropy, technologii použité k destilaci atd. Aby benzín fungoval tak jak má, jsou do něj přidávána různá aditiva.

Z pohledu degradace benzínu a jeho použitelnosti nás zajímají hlavně antioxidanty, které zabraňují vytváření pryskyřice oxidováním olefinů obsažených v benzínu.

Nežádoucí vytváření pryskyřice, je otázkou několika let, takže v běžném provozu se s ním asi nesetkáme, ale taková špatně prodejná loď, která odpočívá v teplíčku u moře a čeká na svého kupce, má pak nádrž, jako je na druhém obrázku.

Na třetím obrázku je pak jasně vidět, že loď měla nádrž naplněnou cca do poloviny.

Suchá pryskyřice je vyfocena na čtvrtém obrázku.

Jak se projevuje takto „napadený“ palivový systém, je asi jasné. Ucpávání přívodů paliva, zanášení filtrů, při delší odstávce změna barvy benzínu do tmava.

Kontaminace vodou je řešitelná odsátím obsahu nádrže a předejít jí můžeme buď použitím prémiových paliv, které buď neobsahují biosložku nebo obsahují MTBE/ETBE, které na rozdíl od ethanolu (lihu) vodu nevážou, nebo přidáváním aditiva, které zamezí vázání vody na líh. Ale cenově to není příliš výhodné.

Řešení kontaminace pryskyřicí vzniklou z olefinů si nedokážu představit bez demontáže nádrže z lodě a důkladného vyčištění nádrže mokrou cestou. Čištění neusnadní ani fakt, že vetší nádrže mají příčky zabraňující rychlému přelévaní paliva. Ale proveditelné to je.

Konkrétně v tomto případě stačila wapka na mechanické odloupání stěn, výplach nádrže vodou, nechat důkladně proschnout a zbylé částečky vyluxovat.