Francis Joyon
V poslední době jsme se často věnovali pokusu o překonání Jules Verne Trophy trimaranu IDEC Sport, Jeho skipperem je Francis Joyon. Kdo je muž, který má v držení většinu sólových světových rekordů a o němž mnozí jachtaři nic neví?
Francis Joyon (60 let)
Rekordy
Počet uplutých mil sólo za 24 hodin: 2012 - 666,2 míle, průměrná rychlost 27,75 míle
Tento rekord Joyon držel také v letech 2005 a 2007, od roku 2014 rekord drží Armel Le Cléac´h na Banque Populaire VII (to je dnes IDEC Sport). Armelův rekord má hodnotu 682,85 míle, to je průměrná rychlost 28,45 uzlu.
Cowes – Dinard, sólo: 2007 - 6 h 23 minut
Cádiz – San Salvador, sólo: 2013 – 8 dnů, 16 hod a 7 min (rekord držel celkem třikrát) Také o tento rekord připravil Joyona v roce 2014 Armel Le Cléac´h (6 dnů, 23 hodin a 42 minut)
Kolem světa nonstop, sólo: 2008 – 57 dnů, 13 hod, 34 min. To je Joyonův největší rekord. Držel ho již jednou. Stáří rekordu jasně hovoří o jeho výjimečnosti.
Hlavní kouzlo
Nechuť se mediálně předvádět
Nejobdivuhodnější jachtař současnosti
Co o něm řekl Jean-Pierre Dick, dvojnásobný vítěz Barcelona World Race
„Když Francis Joyon odjíždí na moře a to i třeba na plavbu kolem světa, ostatním to připadá, jako by šel na zahradu trhat jahody. Má v sobě přímo animální sílu, která snad pochází z dob středověkých.“
Životopis
Narodil se nedaleko Paříže. V rodině bez jakékoli vazby na jachting. V šestnácti letech se vydal na cestu na kole po Franccii, která ho dovedla až do Bretaně. Nedaleko jachtařské školy Les Glénans se jeho kolo rozbilo. V jachtařské škole mu byla nabídnuta práce na drobných opravách lodí. Byl uchvácen jachtingem a zůstal.
V dalších letech pracoval jako instruktor jachtingu v Glénans, připravoval lodě, staral se o ně. Škola začala svoji činnost po válce. Její hlavní filosofií byly jednoduchost, dovednosti, blízký vztah s mořem. Škola spoluutvářela mnoho vynikajících jachtařů Jean-Luc Van Den Heedeho , Michela Desjoyeaux, Vincenta Riou či Francka Cammase.
Tvrdé lekce z této školy se na Joyonovi podepsaly. Získal cit pro vítr, odmítal používat motor, na plachty zajížděl na bóji i od ní vyplouval, na břeh na člunu tiše vesloval.
Postavil si svojí vlastní 9 metrů dlouhou dřevěnou jachtu. Žil na ní a později se na ní vydal s rodinou na plavbu do Jižní Ameriky. V Karibiku viděl dojezd do cíle závodu, kterého se účastnili velké vícetrupé jachty. Získal chuť se také zapojit.
V roce 1986 koupil trupy katamaranu Elf Acquitaine a dal ho do pořádku. V roce 1988 dojel třetí v závodu Route of Discovery. Paul Vatin ho následující rok pozval k účasti v Round Europa Race na trimaranu Region Haute Normandie. Po závodě Joyon koupil trimaran Paragon od Rodney Pattisona a Mika Whippa. Vzniklo přátelství na celý život. Rodney Pattison vzpomíná: „ Nemohli jsme Paragon prodat příjemnějšímu chlapovi.“ Kdykoli Joyon přijel přes Kanál do Anglie na závod Round the Island, vždy pozval Pattisona, aby jel s ním.
Účastnil se Route du Rhum 1990 a dojel na výborném 10. místě. O dva roky později byl třetí v závodu OSTAR. Navzdory stáří lodě, její nemodernosti.
Již v té době bylo jasné, že je mediálně neprodejný. Nezajímalo ho vytváření si jména, nevyhledával spolupráci s médii. Navzdory tomu se mu podařilo získat sponzora Banque Populaire a v roce 1994 spustil na vodu nový trimaran.
Výsledky v závodech byly výborné, nikdy však nezvítězil. Spolupráce s Banque Populaire drhla. Vše vyvrcholilo, když PR oddělení banky domluvilo rozhovor s deníkem Le Figaro. Za Joyonem přijeli novinář a fotograf. Bohužel o víkendu. Joyon je poslal pryč: „Věnuji se o víkendu své rodině.“
Banque Populaire se nelíbila jeho neochota se předvádět, jeho odjezdy na celou zimu s rodinou na moře. V roce 1989 banka podepsala smlouvu s Lalou Roucayrolem.
Roucayrol se s bankou dohodl na stavbě nového trimaranu, Joyon starý trimaran odkoupil. V roce 2001 se obě lodě postavili na start závodu OSTAR. Nový trimaran, vybavený nejmodernějšími finesami a starý podceňovaný Joyonův trimaran, který ani nebyl postaven z karbonu a měl jen staré plachty.
Před startem vyplul Joyon na moře jako poslední. Neměl za sebou tým, který by mu s člunem pomohl trimaran vytáhnout. Odmítl i pomoc s vytažením hlavní plachty na stěžeň.
Favorité závodu zamířili k severu. Pro vítr, který nikdy nepřišel. Joyon zvolil jinou trasu a zvolil správně. Zvítězil a vytvořil nový rekord na této trati. O deset hodin. Když přistál v Newportu, neměl fendry, lana a ani pozemní tým, který by mu pomohl.
V roce 2003 se rozhodl pronajmout starý trimaran Oliviera de Kersausona Sport Elec a vytvořit rekord v sólo nonstop plavbě kolem světa. Podporu získal od Patrice Lafarguea, prezidenta firmy IDEC. Lafarge se stal spíše osobním podporovatelem, než klasickým sponzorem. Mezi nimi nebyla ani uzavřena smlouva, vše bylo na dobré slovo.
Mnozí se domnívali, že trimaran je pro Joyona příliš velký, že ho na cestě kolem světa nezvládne. Navíc se objevovaly úvahy, že sólo plavba na trimaranu Jižním oceánem je příliš nebezpečná.
Joyon na řeči nedal. V klidu a v tichosti vytvořil na staré lodi a bez podpory pozemního týmu rekord, o kterém se myslelo, že vytrvá léta. Vydržel jen rok. Překonala ho s mohutnou podporou jedoucí Ellen MacArthur. O jediný den.
Joyon plánoval další cestu kolem světa, ale nejprve se rozhodl pro rekord na severním Atlantiku. Rekord překonal. Za cílem ale na něj nečekal tým, jako je tomu u ostatních. Po projetí cílem zamířil na jih Bretaně do La Trinité sám. Po projetí nebezpečnou úžinou Raz de Sein si šel lehnout. Autopilot byl nastaven tak, aby se trimaran vzdaloval od pobřeží. Došlo však poruše a trimaran plnou rychlostí narazil do útesů před Penmarch. IDEC byl zcela zničen.
Patrice Lafargue neodstoupil od podpory Joyona a Francis mohl začít pracovat na novém trimaranu z designérské dílny Nigela Irense a Benoita Cabareta. Chtěl jednoduchou a levnou loď. Nigel Irens ke spolupráci řekl: „ Francis se pohybuje v absolutním vákuu. Má vlastní myšlenky, jak věci udělat a nenechá si do toho kecat. Nenechá se ovlivnit normální praxí.“
V roce 2008 vyplul k druhé plavbě kolem světa. Rekord Ellen MacArthur doslova zničil. O 14 dnů. Obeplul svět za 57 dnů. V té době byl jen jednou rychlejší maxikatamaran Orange II s plnou posádkou, který to zvládl za 50 dnů.
Rekord se pokoušel již třikrát překonat Thomas Coville. Ani jednou se mu to nepodařilo a je v platnosti již 5 let.
I přes ohromné úspěchy, kterých Joyon dosáhl, zůstal stále stejný, nijak se nezměnil. Stále jde o skromného muže, který nemá rád publicitu a každou zimu, pokud nejede rekord kolem světa, tráví čas na palubě rodinné jachty se svojí rodinou. Je tichý, klidný, jako z oceli.
Při jednom rozhovoru mluvil Jean-Yves Bernot, weather router, se kterým Joyon pracuje, o tom, jak je někdy důležité, závodníky namotivovat k maximálnímu výkonu, i když již jsou na pokraji sil. Tak mluvil o většině. Pak si vzpomněl na Joyona: „A pak je tu Francis. Toho motivovat nikdy nemusíte. Jede stále, jako lokomotiva. Je neúnavný.“
Musí to tak být. Již třetí den letí po severním Atlantiku rychlostí na samé hranici rizika. Bez odpočinku, nejspíš beze spánku.
Článek je připraven podle redaktorky Yachting World Elaine Bunting.
5480
Související články
200 mil k mysu Horn
200 mil k mysu Horn
Necelých 7 hodin plavby zbývá Charlesi Caudrelierovi k mysu Horn. Pluje na čele závodu Arkea Ultim Challenge a do cíle zbývá 7000 mil.
Cesta k úspěchu je šetřit loď
Přinášíme rozhovor s vedoucím mužem Arkea Ultim Challenge. Charles Caudrelier jede fantastickou plavbu. Je nejen první v závodě, ale má také náskok na rekord v sólové plavbě kolem světa.
Stále se hraje o fantastický rekord
Charles Caudrelier je v Pacifiku. Za sebou má rekordní překonání (sólové) Indického oceánu (8 dnů, 8 hodin a 20 minut) a zároveň sólový rekord z Bretaně k australskému mysu Leeuwin (18 dnů, 6 hodin a 15 minut). Už je možné říci, že by mohl překonat 7 let starý sólový rekord kolem světa Francoise Gabarta.