Co se stane když... selže dnový ventil

Sluníčko hřeje, loď se na vlnkách pohupuje, fouká příjemných 12-15 uzlů, idylka. Po obratu je najednou v uličce salónu po kotníky vody. Nabíráme vodu! Jak je to možné? podíváme se na další díl seriálu časopisu Yachting Monthly.

Lodě jsou drahé na údržbu i pořízení, protože proti normálnímu domu musí čelit nepřízni počasí nejenom shora, ale ze všech stran. Navíc voda (hlavně ta mořská) je k materiálu nemilosrdná a má až nezdravou schopnost proniknout prakticky kamkoliv. Proto se všichni námořníci snaží maximálně vyhnout dírám v trupu, hlavně pod čarou ponoru. Bohužel, ne vždy je to možné.

Voda na chlazení motoru, do záchodu, do kuchyně, hloubkoměr, log, výpusť fekální nádrže, to jsou místa pro potenciální průšvih. A za všechno může často opomíjená součást lodního kování – dnový ventil. Plast, nerez nebo bronz, bez pravidelné údržby a kontroly začnou, dříve či později, protékat všechny. Bronz a nerez obvykle stačí rozebrat, očistit, promazat a vrátit na místo. Plasty nekorodují a v kombinaci se skelnými vlákny udělaly velký skok ke spolehlivosti. Mosaz, běžně používaná na souši, má zásadní nevýhodu s vyplavováním zinku a prakticky se rozpustí. Osobně jsem zastáncem léty prověřené klasiky – bronzu.

Po upadlé průchodce, či vypadlé hadici s ventilem, zůstane pěkná a čistá kruhová díra různého průměru. Dřevěný kolík či korkový špunt vhodné velikosti bez dramatu díru utěsní. Proto doporučujeme mít kolík správného průměru připravený přímo u každého ventilu. Tenké lanko a elektrikářská stahovačka dokáže zabránit zatoulání špuntu a ve výsledku zachránií celou loď. Náklady jsou v korunách, prostě minimální.

Cena gumového TruPlugu (Sta-Plug) s univerzálním rozměrem „na každou díru“ je kolem dvaceti dolarů. Funguje, jak má. Trochu bych se bál možného vykopnutí při pohybu v lodi. Ručník a násada háčku funguje také velmi dobře. V případě nouze, za cenu části oběda, je možné obětovat i vhodně tvarovanou mrkev či bramboru. Ke slovu může také přijít „plastelína“ Stay Afloat - prostě naberete plnou hrst a díru zaplácnete.

Murphyho zákony fungují neomylně. Zrada nastane nejenom v nejméně vhodnou chvíli, ale také na nejhorším možném místě – tedy někde ve skříňce, kam se nepůjde smysluplně dostat. Scénář „pravděpodobnější“ události začíná na deváté minutě videa. Došlo na páčidlo, kladivo a destrukci části interiéru. Až poté bylo možné vodu zastavit. Věděli kde, věděli co, a přesto se vodu podařilo zastavit až když jí bylo po kotníky v celé lodi.

Je až neuvěřitelné, kolik vody se během chviličky nahrne do lodi. Množství záleží na průměru a tlaku, tedy jak hluboko pod hladinou díra je. V případě pěticentimetrové díry (běžný hloubkoměr) ve třiceti centimetrech to je lehce pod 300 litrů za minutu, v devadesáti centimetrech už přes 500l. Sami protagonisté byli překvapeni, jak rychle se loď plnila vodou. I v kontrolovaných podmínkách testu se jednalo o velmi stresující událost na hranici paniky.

Poučení? Bude to boj o minuty. Čím méně děr pod čarou ponoru, tím lépe. Když už díra, tak na dobře přístupném místě. Kvalitní kování je základ. Kolík dostupný hned u průchodky. Pravidelná kontrola a údržba. S nářadím a kolíky kdesi pod sedačkami to bude velmi nerovný boj. Na charterové lodi kolíky dáme alespoň do police u navigačního stolku. A na trhu nakoupíme macaté brambory a mrkve.

Vytisknout

2338

Tagy: nehoda dnový ventil

Související články

Kritická situace v přístavu

Odpoledne jste dorazili do přístavu, vyvázali jste se zádí a nebyli jste dost důkladní. V noci přišla bouřka a vaše jachta začala rohem zádi brousit molo. Co s tím?

Kolik se loni ztratilo kontejnerů

Kontejner plovoucí na hladině je pro jachty smrtelným nebezpečím. Nebo může být. Šance, že si podobného nebezpečí kormidelník všimne, je ve dne minimální a v noci žádná. Kolik kontejnerů spadlo za loňský rok z palub nákladních lodí?

Používáte černou kouli?