Co se stane když... selže dnový ventil
Sluníčko hřeje, loď se na vlnkách pohupuje, fouká příjemných 12-15 uzlů, idylka. Po obratu je najednou v uličce salónu po kotníky vody. Nabíráme vodu! Jak je to možné? podíváme se na další díl seriálu časopisu Yachting Monthly.
Lodě jsou drahé na údržbu i pořízení, protože proti normálnímu domu musí čelit nepřízni počasí nejenom shora, ale ze všech stran. Navíc voda (hlavně ta mořská) je k materiálu nemilosrdná a má až nezdravou schopnost proniknout prakticky kamkoliv. Proto se všichni námořníci snaží maximálně vyhnout dírám v trupu, hlavně pod čarou ponoru. Bohužel, ne vždy je to možné.
Voda na chlazení motoru, do záchodu, do kuchyně, hloubkoměr, log, výpusť fekální nádrže, to jsou místa pro potenciální průšvih. A za všechno může často opomíjená součást lodního kování – dnový ventil. Plast, nerez nebo bronz, bez pravidelné údržby a kontroly začnou, dříve či později, protékat všechny. Bronz a nerez obvykle stačí rozebrat, očistit, promazat a vrátit na místo. Plasty nekorodují a v kombinaci se skelnými vlákny udělaly velký skok ke spolehlivosti. Mosaz, běžně používaná na souši, má zásadní nevýhodu s vyplavováním zinku a prakticky se rozpustí. Osobně jsem zastáncem léty prověřené klasiky – bronzu.
Po upadlé průchodce, či vypadlé hadici s ventilem, zůstane pěkná a čistá kruhová díra různého průměru. Dřevěný kolík či korkový špunt vhodné velikosti bez dramatu díru utěsní. Proto doporučujeme mít kolík správného průměru připravený přímo u každého ventilu. Tenké lanko a elektrikářská stahovačka dokáže zabránit zatoulání špuntu a ve výsledku zachránií celou loď. Náklady jsou v korunách, prostě minimální.
Cena gumového TruPlugu (Sta-Plug) s univerzálním rozměrem „na každou díru“ je kolem dvaceti dolarů. Funguje, jak má. Trochu bych se bál možného vykopnutí při pohybu v lodi. Ručník a násada háčku funguje také velmi dobře. V případě nouze, za cenu části oběda, je možné obětovat i vhodně tvarovanou mrkev či bramboru. Ke slovu může také přijít „plastelína“ Stay Afloat - prostě naberete plnou hrst a díru zaplácnete.
Murphyho zákony fungují neomylně. Zrada nastane nejenom v nejméně vhodnou chvíli, ale také na nejhorším možném místě – tedy někde ve skříňce, kam se nepůjde smysluplně dostat. Scénář „pravděpodobnější“ události začíná na deváté minutě videa. Došlo na páčidlo, kladivo a destrukci části interiéru. Až poté bylo možné vodu zastavit. Věděli kde, věděli co, a přesto se vodu podařilo zastavit až když jí bylo po kotníky v celé lodi.
Je až neuvěřitelné, kolik vody se během chviličky nahrne do lodi. Množství záleží na průměru a tlaku, tedy jak hluboko pod hladinou díra je. V případě pěticentimetrové díry (běžný hloubkoměr) ve třiceti centimetrech to je lehce pod 300 litrů za minutu, v devadesáti centimetrech už přes 500l. Sami protagonisté byli překvapeni, jak rychle se loď plnila vodou. I v kontrolovaných podmínkách testu se jednalo o velmi stresující událost na hranici paniky.
Poučení? Bude to boj o minuty. Čím méně děr pod čarou ponoru, tím lépe. Když už díra, tak na dobře přístupném místě. Kvalitní kování je základ. Kolík dostupný hned u průchodky. Pravidelná kontrola a údržba. S nářadím a kolíky kdesi pod sedačkami to bude velmi nerovný boj. Na charterové lodi kolíky dáme alespoň do police u navigačního stolku. A na trhu nakoupíme macaté brambory a mrkve.
3355
Související články
Další stovky kontejnerů v severním Pacifiku
Další stovky kontejnerů v severním Pacifiku
260 kontejnerů spadlo z paluby kontejnerové lodi Maersk Eindhoven v severním Pacifiku. Je to další z řady velkých nehod této zimy na trase mezi Asií a Spojenými státy.
Kolik bylo loni nehod na Jadranu
Kolik se stalo za loňský rok nehod na chorvatské straně Jadranu? Kolik bylo kolizí, kolik lodí najelo na mělčinu, kolik se jich potopilo? A jak vypadá nejtragičtější statistika za minulý rok?
750 kontejnerů v p….i
V poslední době jsou kontejnerové lodě na severním Pacifiku takovými oslíčku otřes se. Na cestě z Číny do Los Angeles spadlo z kontejnerovky Mearsk Essen cca 750 kontejnerů.