Search
× Search
Pohřeb a flanďák pod obraz
Daniel Vodička
/ Kategorie: Zajímavosti

Pohřeb a flanďák pod obraz

Pohřeb na ostrově Ist se zvrhl v tragikomedii připomínající slavnou scénu ze Švejka s feldkurátem Katzem. Stačilo málo a nebožtík skončil na podlaze kostela.

Na ostrově Ist nedaleko Zadaru žije jen kolem stovky převážně velmi starých Dalmatinů. Kněz spravující tamní farnost je známý kladným vztahem k alkoholu. Jeho poslední představení však bylo pro pár přežívajících obyvatel přes míru.

Pohřeb jednoho z místních obyvatel se zvrhl v exhibici ožralého flanďáka, která bude mít dohru na zadarském arcibiskupství. 

Dcera zemřelého musela půl hodiny před pohřbem vlastním tělem zabránit vrávorajícímu zástupci církve ve vstupu do domu zemřelého. Církevní hodnostář měl problémy s rovnováhou a kořalkový odér ho obklopoval podobně, jako sladký zápach hromadu hnijících hrušek. Chtěl si připít na nebožtíka, ale pozůstalí měli pocit, že přípitek navíc by mohl nadcházející rozloučení odložit na neurčito.

Obřad začal se zpoždění. Lamentující kněz nejprve nemohl najít brýle, pak připravený text a nakonec měl pocit, že mu byla odcizena bible.

Proslov nad rakví nepostrádal originální prvky. Podnapilého sluhu Božího zaujala představa sexu, jako okamžiku zrození nového života. Před kostelní návštěvou průměrného věku 80+ slova o sexu a začátku života několikrát zopakoval. Pro některé kmety to bylo příliš a kostel se začal pomalu vyprazdňovat.

Kněz rozčílený ubývajícím publikem zvýšil hlas a přesunul se blíže k rakvi. Nešťastná chvíle. Ztratil rovnováho, opřel se o rakev, ta se zakymácela a odjela, zřítil se o ni opřený kříž a vysypalo se kvítí.

Pohromě se již nedalo zabránit. Rozčílený flanďák začal křičet na zbývající pozůstalé, aby si sundali roušky, neb připomínají slavného mstitele Zorra. Jeho další slova již ztratila jakýkoli význam a připomínala blábolení agenta Bureše na tiskovce vlády. Jediné, co se podařilo ustupujícímu obecenstvu ještě pochytit, bylo vzývání papeže Benedikta, který stolec zástupce Božího na zemi opustil již před více než 7 lety.

Šokované ostrovní publikum zažilo pohřeb, jako žádný jiný. Bohužel pro k alkoholu tíhnoucího Božího služebníka však nedokázalo ocenit originalitu představení a dožadovalo se konzervativního pojetí posledního rozloučení. Recenzi na předvedenou tragikomedii odeslalo na zadarské arcibiskupství, kde bude probíhat rozhodování o vině a trestu. Podle zpráv z kléru to vypadá minimálně na 2 + 2 minuty na trestné lavici, ale ve hře je prý i trest 5 minut + do konce utkání.

Výše uvedený příběh sice nemá nic společného s jachtingem a loděmi, odehrává se ale na mnohými oblíbeném ostrově. To byl důvod pro jeho zařazení na stránky Lodních novin.

1945
Na horu