Trumpova válka se vyplatila. V Hormuzu už staví mýtné brány
Válka je zlo. To víme. Ale válka je také příležitost. Nesmíme se na věci dívat jen negativně. „Trumpova válka“ v Perském zálivu otevřela nový prostor pro podnikání.
Omán podle informací agentury Bloomberg sdělil evropským představitelům, že po válce už není možné (chtěl by, nemůže) vrátit se ke starým pořádkům v Hormuzském průlivu. A že lodě, které tudy proplouvají, by možná měly za něco platit. Ne nutně za průjezd, to by znělo ošklivě. Ale třeba za služby. Navigaci. Bezpečnost. Odstraňování znečištění. Případně za pocit, že plujete správným směrem a někdo vás ochrání před raketou/dronem.
Není to zase tak nová myšlenka, bezpečnost něco stojí. Znám Balkán z devadesátých let minulého století, tam se vybíralo za bezpečnost tolik, až to bylo nebezpečné. Ale vznikly z toho nové společenské elity.
Trumpova válka je krásný případ moderního podnikatelského myšlení. Nejdříve se rozbije status quo, pak se zjistí, že návrat k normálu není možný, a nakonec se vytvoří nový obchodní model. Vítězem je ten, kdo u úžiny postaví pokladnu.
Hormuz je k tomu ideální. Úzké místo, kterým proudí ropa, plyn a nervozita světové ekonomiky. Když se za každý tanker vybere drobný poplatek, třeba jen za „zajištění klidného průjezdu“, mohou z toho být miliardy. A miliardy pomáhají léčit rány. I těm, kteří nekrváceli.
Měla by to být inspirace i pro další. U Gibraltaru by se mohlo platit za vstup do Středomoří. V Bosporu za výhled na Istanbul. V Dardanelách za historický zážitek. V Malackém průlivu za to, že se loď vejde. V Bab al-Mandabu za odvahu. A u Bonifacia třeba ekologický příplatek za to, že Sardinie a Korsika jsou krásné ostrovy.
Světový obchod se tím nezlevní. Ale vzniknou nové služby, nové startupy, peníze se budou točit.
222